Blog, Strana 4

Grilování a jídlo venku často láká i nezvané hosty. Co ale dělat, když náš pes nebo kočka schytá bodnutí?

Lovec, který nevyhraje

U psů a koček se nezapře lovecký instinkt, proto často pozorujeme, že loví mouchy, komáry, včely, vosy a sršně. Většinou tato hra končí bez zranění, někdy ale může dojít k bodnutí. Včely mají na žihadle maličké vroubky, kvůli kterým se žihadlo v pokožce zasekne a zůstane na místě. Včela za toto bodnutí doplatí životem. Naopak vosa žádné vroubky nemá. Oproti včele je však její bodnutí bolestivější a navíc může v případě, že si připadá ohrožená, bodat opakovaně. Pokud zjistíme, že došlo ke zranění našeho zvířete, měli bychom zjistit, v jaké oblasti se zranění nachází.

Chladit!

Jestliže je zvíře bodnuto do tlapky, břicha, nebo zad, nemusíme se příliš obávat. Naprostá většina psů i koček nemá přehnanou alergickou reakci a stačí tak žihadlo vytáhnout například pomocí nehtu a postižené místo chladit třeba pomocí namočeného ručníku přibližně 20 minut.

Honem k veterináři!

Větší problém nastává v případě bodnutí do hlavy, čumáku, krku či dokonce jazyka. Zde se jedná o velmi rizikové oblasti, kdy může dojít k otoku dýchacích cest a následným problémům s dýcháním. Pokud dojde k vícečetným bodnutím nebo k bodnutí v oblasti hlavy a krku, měli bychom neprodleně kontaktovat veterináře a vydat se za ním. Alergickou reakci většinou rychle vyřeší injekce antihistaminik nebo kortikoidů. Když se setkáme s bodnutím v méně rizikové oblasti jako jsou například tlapky, měli bychom zvíře následující hodiny dobře sledovat.

Může dojít k alergické reakci nebo dokonce k anafylaktickému šoku. Pokud pozorujeme zvýšené slinění, zvracení, špatné dýchání či dezorientaci, kontaktujeme veterináře a ihned ho navštívíme. V těchto případech se jedná o život ohrožující stav a důležité jsou i minuty. Jako první pomoc můžeme použít i antihistaminika určené pro lidi, například Zodac či Zyrtec, o jejich použití se ale nejdříve musíme poradit s veterinářem.

Alergická reakce nemusí nastat, pouze po vosím nebo včelím bodnutí, lze pozorovat reakci i bodnutí jiným hmyzem. Postup při reakci je stejný, postižené místo chladíme a pokud nastanou komplikace neprodleně navštívíme veterinárního lékaře.

Nyní již víme, jak se postarat o zvíře, které bodl nějaký hmyz. Zachováme klid a poskytneme našemu miláčkovi první pomoc. Všem našim čtenářům přeji, aby nemuseli čelit závažné reakci nebo anafylaktickému šoku. Každopádně je lepší být vždy připraven.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích alergií, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje velké množství zvířecích nemocí, u kterých je možný přenos i na člověka – tyto nemoci se nazývají zoonózy. Ty nejčastější si v tomto článku představíme.

Toxoplazmóza

Toto onemocnění způsobuje prvok Toxoplasma gondii a ve většině případů probíhá u zdravých lidí bez zjevných příznaků. Nebezpečné je však pro ženy v prvním a druhém trimestru gravidity, pro pacienty po transplantaci nebo u pacientů s HIV. K nakažení nejčastěji dochází pozřením oocyst (vývojové stádium jednobuněčných organismů), které se nacházejí v trusu koček nebo v infikovaném mase. Jako další zdroj oocyst je také nemytá zelenina a ovoce, nedostatečně tepelně upravené maso a to nejčastěji vepřové, skopové nebo kozí maso. U některých lidí toto onemocnění probíhá bez příznaků. Můžeme pozorovat bolesti hlavy, únavu i zvětšené lymfatické uzliny. U žen, které jsou gravidní může tento parazit způsobit i poškození plodu. Jedinou prevencí je dostatečná hygiena, mytí zeleniny a ovoce a dostatečně tepelně upravené maso.

Leptospiróza

Jedná se o bakteriální onemocnění které postihuje jak zvířata, tak lidi a způsobuje je bakterie Leptospira. Infikovaná zvířata mohou kontaminovat vodu, půdu nebo i potravu a tak se může nakazit i člověk. Dále se můžeme nakazit, když nás nakažené zvíře poškrábe. Hlavními přenašeči této nemoci jsou hlodavci – přesněji potkani. Nejdříve se tato nemoc nemusí vůbec nijak projevit, pokud později propukne naplno, pozorujeme vysokou horečku, zimnici, bolesti břicha, nevolnost. Tato fáze onemocnění většinou probíhá 3 – 5 dní a příznaky vymizí. Nemoc může ale nemusí pokračovat druhou fází a ta se projevuje původními příznaky spolu s bolestí na hrudi a dokonce i poruchou funkce jater a ledvin. U psů záleží na formě nemoci. Pokud se setkáme s prudkou formou, pozorujeme kolaps, poruchy srážení krve a následný rychlý úhyn zvířete. U akutní formy se setkáváme s nechutenstvím, apatií i zvracením. U většiny psů se také rozvíjí selhání ledvin, bolestivé břicho, trpí třesem a dalšími příznaky. Existuje i chronická forma leptospirózy a ta se projevuje záněty spojivek, chronickým zánětem jater či ledvin. U psů se toto onemocnění dá léčit i antibiotiky, důležitá je však i včasná hospitalizace a léčba selhání jater a ledvin. Prevence spočívá v hubení hlodavců, kteří se zdržují v uzavřených prostorech. V přírodě bychom neměli pít vodu z přírodních zdrojů a měli bychom také dodržovat základní hygienu a mytí potravin. U psů je prevencí očkování.

Nemoc z kočičího škrábnutí

Tuto nemoc způsobuje bakterie Bartonella henselae. Jak již název napovídá, přenáší se zraněním, které způsobí infikovaná kočka. Kočka je přenašečem a k jejímu nakažení dochází přes trus, který do srsti kočky blechy vylučují. Dále jej přenáší i klíšťata. Mezi příznaky se řadí únava, bolesti hlavy, malátnost, nechutenství, bolest v zádech nebo i horečka. Účinnou prevencí je používání antiparazitních přípravků u psů i koček. Pokud vás poškrábe cizí kočka je na místě ránu pečlivě omýt a vydesinfikovat.

Vzteklina

Dalším a asi nejznámějším zoonerem je vzteklina. Toto onemocnění se vyskytuje jak u divokých, tak i u domácích zvířat. Viróza napadá centrální nervovou soustavu savců (včetně člověka) a jakmile se její příznaky rozvinou, bývá u člověka i zvířat téměř vždy smrtelná. Přenáší se slinami, tedy v praxi nejčastěji pokousáním. Prevencí je očkování zvířete u veterináře.

Tularémie

Je to bakteriální onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Tato nemoc většinou postihuje zajíce, krtky, veverky i myši. Zvíře je infikováno klíštětem nebo komárem, který je přenašečem. Stejně se takto může nakazit i člověk. K nakažení může dojít i vdechnutím prachu ze sena či slámy, které jsou znečištěné trusem nakažených zvířat. Dále je možný přenos i při stahování kůže odlovených zvířat nebo při konzumaci nedostatečně tepelně upraveného zaječího masa. U zajíců se nemoc projevuje malátností, ztrátou plachosti, vyhublostí i špatnou pohyblivostí. V případě nakažení člověka záleží na místě, kde došlo k přenosu nemoci. Mezi společné příznaky patří horečka a celková slabost. Prevencí je nemanipulovat se zvířaty, které ztratily plachost, nepít vodu z neznámých zdrojů, dostatečná tepelná úprava masa, po manipulaci s odlovenými zvířaty důkladná dezinfekce rukou a nástrojů.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích nemocí, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje skutečně mnoho druhů akvarijních ryb, ale dnes se podíváme na to, které ryby jsou nejvíce v kurzu. Vybrali jsme pro vás 5 nejoblíbenějších rybek, které aktuálně brázdí akvária chovatelů.

Neonka červená a neonka obecná

Většina z vás asi uhodne, že mezi nejoblíbenější rybičky se řadí neonky. Ty jsou známé tím, že se semknou do hejna a pohybují se jako jedna ryba. Pokud máte neonky v akváriu samotné, tak se tohoto jevu nedočkáte. Neonky se takto zachovají v případě, že je ohrožuje nějaký predátor.

Neonky jsou velice citlivé a náchylné k nemocem. Velmi si potrpí na perfektně čistou vodu a její stálou teplotu. Navíc mají rády úkryty, tak se jim pokuste vytvořit bezpečná zákoutí.

Bojovnice pestrá alias Betta

Někteří chovatelé budou mít v největší oblibě Betty bojovnice. Ty mají mnohdy velmi zajímavé zbarvení. Betty jsou zkrátka nádherné. Zejména samci jsou skutečně zbarvení do atraktivních barev. Samci se však nesnesou s jinými. Toto shledání mnohdy končí smrtí jednoho z nich. Samicím se daří zejména pokud jich je více pohromadě. Poměrně zajímavé je to, že pokud mají Betty hnízdo s jikrami, tak jej stráží samec a může být agresivní dokonce i vůči samicím.

Krunýřovec mnohoostný

Krunýřovce můžete chovat ve společném akváriu. Je totiž naprosto bezproblémový. Živí se rostlinnou potravou. Mladí krunýřovci vám pomohou průběžně odstraňovat řasu z akvária a těm starším stačí ke spokojenosti kupříkladu list.

Skalára amazonská

Skalára žije ve volné přírodě v menších skupinkách. Nesnažte se jich do akvária dávat více než 8 nebo 10. Akvárium by nemělo být menší než 120 centimetrů a jeho minimální výška by se měla pohybovat okolo 50 centimetrů. Výborně se jim žije po boku neonek. Dobře se jim daří v teplé vodě, která by měla mít zhruba 26 stupňů Celsia.

Parmička černopruhá

Parmička je velmi schopná ohledně likvidace řas. Živí se totiž rostlinnou potravou, ale příliš ji nezajímají vyšší rostliny. Pravdou je, že parmička není tak barevně atraktivní jako je tomu u ostatních rybek, ale daří se jí i v rámci společenského akvária a ideálně v menším hejnu.

Pokud chcete mít aktuální tipy a rady ohledně trendů v akvaristice, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Lahůdková krmiva mají kromě chuti, kterou naši miláčci zbožňují, ještě jednu výhodu: jsou vysoce prospěšná jejich zdraví a kondici. V článku zjistíte, jak konkrétně lahůdková krmiva pomáhají – a jak vybrat pro vašeho pejska nebo kočku to správné. Jen pozor: Připravte se na hodně hltání a mlaskání.

Psi i kočky nejvíc ocení libou vůni masa. Stejně jako u všeho ostatního se ovšem vyplatí podívat se dobře do složení. Kapsičky, konzervy a paštiky se od sebe liší, jedno však mají společné. Měly by osahovat vysoké procento masa doplněné o kvalitní rostlinnou složku - především zeleninu. Rozhodně by neměly obsahovat žádnou sůl, koření nebo dochucovadla a barviva. V těch kvalitních nenajdete ani žádné obiloviny. Při výběru se orientujeme podle složení – hledáme hlavně pojem „maso“ a jeho  % zastoupení. U produktů, které obsahují ve složení „výrobky živočišného původu“, není možné si představit, co vše se pod tímto pojmem skrývá (zda šlachy, odřezky či jakékoli zbytky,….). Výrobky s tímto složením nejsou vhodné pro alergiky a pro zvířata s citlivým zažíváním. Kvalitnější směsi mají v závorce procentuální zastoupení jednotlivých složek.

Kapsičky

Obsahují větší množství šťávy a kousky masa. Samozřejmě záleží na druhu kapsičky, například některé kapsičky od Carnilove jsou trochu hutnější a mají spíše konzistenci paštiky. Obecně ale platí, že kapsičku byste měli z balení vylít do mističky, v záplavě šťávy by měly být i kousky masa. Právě pomocí kapsiček se nejlépe doplňuje voda do stravy, což ocení jak kočky tak psi. Hlavně to pak platí pro psy a kočky, kteří mají problémy s ledvinami.

Konzervy

Konzervy typicky obsahují větší množství masa, najdete v nich také "sósík" či želatinu. Suverénně nejoblíbenějšími konzervami jsou Wellness Core konzervy, které obsahují 95 % masa. Nyní je na našich pultech i novinka určená pro štěňata, která obsahuje to samé kvalitní složení, ovšem je rozemletá tak, aby si s ní snadno štěněčí zažívání poradilo.

Báječné co do chuti, tak i do složení jsou také konzervy ShinyDog a ShinyCat od značky Gimborn. Balení po dvou konzervách většinou vystačí "na přilepšenou" na jeden týden pro menší psy. Tady poznáte kvalitu jednoduše tak, že když jej vyklopíte do misky, vidíte kusy čistého masa. Výhodou konzerv je to, že si snadno vyberte správnou gramáž podle plemene a velikosti psa. Většina majitelů totiž sahá po konzervě, která velikostně vystačí akorát na jednu porci pro jejich miláčka.

Konzervy vyhledávají i majitelé psů, kteří se jinak živí takzvaný BARFem. Například na cestování může být pro jejich potřeby skvělá konzerva Vetamix, která obsahuje celou polovinu kuřete.

Paštiky

Paštiky nebo paté většinou znamenají to, že jsou maso a ostatní suroviny dokonale rozemleté. Pro majitele je na paštikách zabalených do klasického obalu příjemné to, že se velmi snadno otevírají i vyklápějí do misky.

Kočičí 70% pravidlo

Když kočka sežere myšku, ptáka, či jiné drobné savce, tak 70 % této pochoutky je voda. Ovšem se suchými granulemi o tuto přidanou vodu přichází. Proto by na to majitelé koček měli myslet a zohlednit tento fakt při krmení. Neznamená to však, že bychom měli domácí kočku krmit pouze konzervami. Čelist koček i psů je stavěná na drcení, navíc žvýkání granulí napomáhá odstraňovat usazeniny a plak ze zubů zvířat.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích pamlsků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Asi se občas sami sebe ptáte, proč se v poslední době výrobci krmiv pro zvířata předhánějí v reklamách v tom, které krmivo obsahuje víc ovoce a zeleniny? Vždyť pes je v podstatě masožravec a jeho předchůdcem je vlk, jehož pravidelnou složkou potravy určitě nebyl například ananas.

To je sice pravda, ale s postupujícím vývojem výroby komerčně vyráběných krmiv dochází k novým poznatkům ohledně zdravotní prospěšnosti ovoce a zeleniny v krmivech a k zpracování jednotlivých živin tak, aby byly pro psa a stejně tak i kočku přínosem.

Pokud vašemu zvířeti podáváte krmiva s obsahem ovoce a zeleniny, zajišťujete mu přísun velkého množství esenciálních živin. Tedy vitamínů a minerálů, které zajišťují jejich zdravý vývoj a podporují imunitní systém stejně tak, jak je tomu u lidí. Ovoce a zelenina jsou také vhodným zdrojem vlákniny, která podporuje správné trávení a působí preventivně proti řadě onemocnění zažívacího aparátu. Některé minerály podporují zdravý růst nebo jsou nezbytné pro zdraví kardiovaskulární systém a krvetvorbu.

Ovoce je obvykle zdrojem antioxidantů a přírodních polyfenolů, které přispívají k regeneraci organismu a podpoře imunity. Je rovněž významným zdrojem vitamínů a vlákniny. Zelenina obsahuje velké množství vitamínů a rovněž minerálních látek. A jaké jsou nejčastější druhy ovoce a zeleniny, která se v krmivech vyskytují a proč? Z ovoce jablka, borůvky, dýně, ananas, vodní meloun, mango, banán nebo například kiwi, ze zeleniny poté brambory, kukuřice, řepa nebo hrášek.

Samozřejmě vzhledem k tomu, že psi a kočky tráví jinak než lidé, je zapotřebí být obezřetní, protože některé druhy ovoce a zeleniny mohou být pro domácí mazlíčky nevhodné nebo až toxické, ale v komerčně vyráběné stravě se takovýchto druhů nemusíme bát. Mezi nevhodné druhy ovoce patří například avokádo nebo hroznové víno. Ze zeleniny poté zejména cibule a česnek. Oboje totiž může způsobit toxický rozpad červených krvinek a tím tzv. anémii.

Skupina VETINO zastřešuje síť veterinárních klinik a ordinací, které nabízí komplexní veterinární služby.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zdravé stravy psů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

O tom, že podporovat imunitu našich mazlíčků má smysl, jsme se zmiňovali v článku Co je potřeba, aby imunita šlapala. Je však nějaký rozdíl v imunitě psů a koček?

Obecně lze říct, že není ani tak rozdíl v imunitě psů a koček, jako rozdíl v esenciálních živinách, které kočkám pro podporu imunity dodáváme. Stejně jako u psů je vhodné pravidelné odčervování a prevence proti zevním parazitům. Vzhledem k tomu, že většina imunitního systému i u koček sídlí ve střevě, je vhodné krmení kvalitní stravou a případné dodávání probiotik a prebiotik. Pro psy doporučujeme probioticum Capraverum. Existují probiotické preparáty, které lze použít jak u psů, tak i u koček, ale i druhově specifické preparáty, které skutečně obsahují jiné složení přátelských bakterií.

Kočky s ohledem na odlišný metabolismus na rozdíl od psů musí mít v krmivu dodávány aminokyseliny taurin, jejíž dodávání má prokazatelně pozitivní vliv mimo jiné i na imunitní systém koček. Je tedy vhodné mimo jiné podávání vitamínových přípravků  specifických pro kočky, které obsahují i aminokyselinu taurin a to minimálně v obdobích se zvýšenými nároky na imunitní systém. K tomuto účelu poslouží třeba pasta Gimpet Multi-vitamin.

U koček dochází rovněž častěji k výskytu některých onemocněním, se kterými se u psů tak často nepotkáváme a podporu imunity lze zaměřit tedy i tímto směrem. Zejména venkovní kočky poměrně často trpí na onemocnění kočičí rýmou (virové onemocnění postihující oči a horní cesty dýchací). V těchto případech je vhodná suplementace aminokyseliny lysin, která u těchto pacientů zmírňuje příznaky onemocnění a urychluje rekonvalescenci. Pro tuto situaci je ideální kočičce dopřát i něco, na čem si smlsne a co zároveň obsahuje taurin i široké spektrum vitamínu, stejně jako Gimcat Nutri polštářky.

Venkovní kočky často trpí kočičí rýmou

U domácích, zejména kastrovaných, kocourů se setkáváme často s onemocněním dolních cest močových a opakovaným sterilním zánětům močového měchýře. V těchto případech je vhodná podpora imunity močových cest a např. brusinkami a glykosaminoglykany. I na tyto případy výrobci doplňků stravy pro kočky mysleli a nabízí se preparáty pro případy opakovaných infekcí močových cest. Perfektně jako prevence funguje pasta Gimcat Urinary.

I u koček tedy platí, že je vhodné podporovat jejich imunitu doplňky stravy, zejména v obdobích se zvýšenými nároky na imunitní systém (ať již období častějších infekčních onemocnění, zvýšeného stresu, tak i zvýšených nároků na imunitní systém, tedy např. období březosti a laktace nebo v seniorském věku). Je ovšem lepší volit preparáty určené přímo pro kočky, protože požadavky na látky podporující imunitní systém se u psů a koček mohou mírně lišit.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně imunity psů a koček, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne. 

Jaro si žádá dokonalou manikúru! Držte se tohoto jednoduchého návodu a nešlápnete vedle. Vyzkoušejte trik s baterkou a podívejte se, jak elegantně vyřešit chuchvalce mezi prstovými polštářky na tlapkách.

Stříhání drápků

Tento úkon je nedílnou součástí života našeho zvířecího společníka, jak ale odhadnout, že je čas na pedikúru? Správnou délku drápků poznáme tak, že zvíře postavíme na rovnou plochu, nejlépe linoleum, nebo beton a když se podíváme na končetiny z boku, drápky by se neměly dotýkat země. Pokud se drápky dotýkají, měli bychom je zastřihnout.

Přerostlé drápy mohou v krajních případech způsobovat dokonce deformace prstů zvířete. Je také větší riziko zatrhnutí nebo dokonce utrhnutí drápku. Pokud si nejsme jisti že stříhání zvládneme sami, měli bychom navštívit veterináře. Pokud stříhání zvládneme sami, tady je pár tipů. Pokud má pejsek či jiné zvířátko světlé drápky, máme to o něco lehčí. Když drápek prosvítíme svítilnou nebo silnější baterkou, lze vidět kde končí cévka uvnitř drápku a tím se můžeme při stříhání řídit. Pokud má zvíře drápky tmavé, jediným vhodným postupem je stříhání po maličkých kouscích.

Když se nám stane, že drápek zastihneme a poteče troška krve, nemusíme panikařit. Stačí vatový tampon nebo vatovou tyčinku přibližně dvě minuty silně tisknout k drápku a krvácení přestane. Výborným pomocníkem v případě zastřihnutí je přípravek Blood - stop, který pomáhá krvácení rychle zastavit. Po zkrácení drápků je také vhodné použít pilníček na ostré zbytky, které mohou po stříhání zůstat, zabráníme tak nepříjemným škrábancům na našich rukou. Stříhání opakujeme v případě potřeby.

Jak na srst mezi prstovými polštářky

Důležitou součástí péče o tlapky je i pravidelné vystřihování srsti mezi prstovými polštářky. Pokud jsou packy zarostlé, mohou se tvořit smotky chlupů. Ty jsou pak stejně nepříjemné, jako bodláky a větvičky zamotané mezi prstíky. Stříháním také pomůžeme lepšímu proudění vzduchu a nebudou se tlapky tolik potit a následně zapařovat. Při pravidelné prohlídce tlapek bychom měli věnovat pozornost případným zraněním. Vstupem pro infekci mohou být řezné ranky či popraskaná kůže, proto bychom při jakémkoli zranění navštívit veterináře. Pokud najdeme v prostoru mezi prsty začervenalou, svědivou a páchnoucí pokožku, může to být projev například potravní alergie nebo kožní plísně a neměli bychom tedy odkládat návštěvu veterináře.

Tip!

Nebaví vás brát psa do vany po každé procházce venku, jenom kvůli špinavým tlapkám? Otřete tlapky příjemným vlhčeným ubrouskem Huhubamboo. Pokud se na tlapkách objeví prasklinky, zkuste použít regenerativní Trixie mast na tlapky.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně stříhání drápků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Mezi oblíbené vodní želvičky v českých domácnostech patří želva Reevesova (také trojkylná nebo čínská). Je charakteristická oválným krunýřem se třemi podélnými kýly. Ráda se chodí na souš procházet a velmi zdatně loví. Patří mezi všežravce. Dalším oblíbeným zástupcem je převážně masožravá želva mapová (též Kohnova nebo Mississippi). Poznáme ji podle žlutých proužků na hlavě i nohou a hřbetního pruhu hrbolů táhnoucích se středem krunýře.

Želvárium

Pro jednu mladou želvičku volíme terárium o délce jednoho metru a padesáti centimetrech na výšku i šířku. Nejlepší je terárium s vrchním krytem abychom neměli velký teplotní rozdíl mezi vodním prostředím a souší.

Na suchou část se bude chodit vyhřívat, zabírá zpravidla třetinu plochy želvária a měla by být snadno přístupná. Můžeme ji vytvořit pomocí plovoucích ostrůvků, akvarijním kořenem, nebo postavit z kamenů. Celý prostor zpestříme rostlinami. Živé želvičku sice zabaví, ale dlouho nevydrží. Z dlouhodobého hlediska jsou lepší plastové akvarijní nebo některé terarijní rostliny. Necháme-li dno prázdné, bude se nám lépe čistit. Z estetického hlediska je lepší dvoucentimetrová vrstva akvarijního štěrku nebo písku.

Aby se nám voda nekazila a nezapáchala umístíme do ní akvarijní filtr. Volíme takový, který se dá umístit také do vodorovné pozice a ideálně o něco silnější než je doporučen výrobcem podle litrů vody. Pokud nám vytváří moc silný proud, otočíme jeho vyústění proti kameni nebo sklu. Do vody umístíme také akvarijní topítko, které nám ji vyhřeje na dvaadvacet až 25 stupňů Celsia.

Stejnou teplotu je dobré udržovat i na vzduchu mimo tepelný zdroj. To zařídíme výhřevnou terarijní žárovkou, ideálně takovou, která snese občasnou vodní sprchu od obyvatele terária. Umístíme ji do instalované keramické objímky, sílu a výšku umístění žárovky volíme tak, aby se pod ní na souši pohybovala teplota kolem 32 stupňů Celsia. Do její blízkosti dáme další objímku, tentokrát s žárovkou UVB, která želvičce nahradí sluneční záření a pomůže vstřebávat vápník a fosfor. Tato žárovka vydává správně světelné spektrum pouze rok, proto doporučuji si na ni napsat datum prvního rozsvícení, abychom věděli, kdy bude potřeba nová. Zatímco filtraci necháme běžet trvale, osvětlení si napojíme na spínací hodiny na deset hodin svícení. Pro simulaci přírodních podmínek můžeme nastavit pár pauz.

Strava

Potrava mladých želv se skládá u většiny druhů převážně z masové složky. Postupným dospíváním přidáváme rostlinnou část a ubíráme té masové. Mladým jedincům můžeme dát syrové maso kuřecí, rybí i libovou hovězí svalovinu nebo srdce. Větší želvy nemají problém ani s živou stravou, jak rybami, tak hmyzem. Bez problémů přijímají také krmivo mražené i sušené – rybičky nebo krevetky. Ze zelené stravy jsou vhodné vodní rostliny, špenát, římský salát nebo pekingské zelí, trocha zeleniny nebo ovoce. Do stravy denně přidáváme minerální doplněk stravy. Pro usnadnění můžeme pořídit granule pro vodní želvy, které by měli být kompletní. Doporučuji na krmení přemístit želvičku i s trochou vody do jiné nádoby a po najezení zase zpět. Vodu dáme zpět čistou. Zlepší se nám tím kvalita vody v akvateráriu a také budeme mít přehled o množství snědené potravy.

Želvy v české přírodě

Původním druhem nadcházejícím se v české přírodě je želva bahenní, kterou můžeme potkat v povodí Moravy a Dyje. Přestože se diskutuje o jejím vysazení v 16. století, jsou dochované fosilní pozůstatky z oblasti Polabí. Na území České republiky došlo k jejímu mizení z přírody s příchodem středověku důsledkem vysušování mokřadů.

Dále můžeme v naší fauně potkat zavlečené druhý želv, zejména želvu nádhernou (Trachemys scripta, převážně poddruh elegans) . Jedná se o záměrně vysazené jedince z odchovů a import a jejich potomky. Jsou to všežravci, proto ovlivňují nejen faunu ale i flóru, vytlačují původní druhý nejen želv, ale i ptactva, obojživelníků a savců. Proto je jejich výskyt sledován od roku 2008 a dnes je již zakázán jejich odchov i převoz do České republiky.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně vodních želv, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Z předchozích dílů už jistě víme, co to obedience je, kde se cvičí a jak to na zkouškách chodí. Nyní se proto podíváme na to, jaké povely pes musí umět. Začneme však pomůckami.

Pro výcvik obedience potřebujeme různé pomůcky:

Nejdříve si ujasníme, na které typy zkoušek obedience, které jsme si již představili, potřebujeme jaké pomůcky:

• Pro OBZ: čtverec, aportovací dřevěná činka, kužel a překážka (překážku a aport vždy volíme dle velikosti psa ve všech čtyřech zkouškách OB)
• Pro OB1: čtverec, aportovací dřevěná činka, kužel a překážka
• Pro OB2: čtverec, aportovací dřevěná činka, kovová aportovací činka, překážka a dřívka na pachové práce
• Pro OB3: čtverec, aportovací dřevěná činka, překážka, dřívka na pachové práce a kužel

Chcete mít lepší představu o tom, jak jednotlivé náčiní vypadá?

Čtverec: 3x3 metry velký, skládá se z pásky, která čtverec ohraničuje a čtyř kuželů, které jsou maximálně 15 cm vysoké. Všechny kužely musí mít stejnou barvu.

Kužel: obvykle z umělé hmoty, barva je volitelná, nemusí být jednobarevný, přípustný je kužel pruhovaný (jako kužel dopravní), vysoký maximálně 40 cm.

Aportovací činka dřevěná: tři velikosti pro tři velikosti plemen (S, M, L), volím činku dle velikosti  plemene – mám Německého ovčáka, volím činku velikosti L. Mám Papilona, volím činku velikosti S, atd... Váha činky by neměla být větší než 450 g, na rozdíl od aportovací činky pro sportovní kynologii je tato činka menší a lehčí.

Aportovací činka kovová: velikosti jsou rovněž tři a platí pro ně totéž co pro činku dřevěnou, váha kovové činky by neměla být vyšší než 200 g, hrany činky by měly být tupé, kvůli bezpečnosti psa i psovoda.

Překážka: maximální výška skoku by měla být 70 cm, měla by být nastavitelná zhruba po 10 cm rozestupech – právě kvůli nastavení dle výšky psa, široká by měla být aspoň 1 metr.

Dřívka na pachové práce: 8 dřívek z bukového dřeva 2,5x2,5x10 cm velké + kleště – "napachovaných" dřívek se nesmí nikdo dotýkat – kvůli přenosu dalšího pachu (tedy dřívka se berou jen pomocí kleští). Kleště je nejlepší zakoupit v kuchyňských potřebách, jsou to ty obyčejné kuchyňské na obracení masa.

Povely

Teď přichází ta těžší část, a to jsou povely. Jednotlivé cviky se u zkoušek obedience mohou měnit. Není striktně dané pořadí cviků, jako u národního (NZŘ) nebo mezinárodního zkušebního řádu (MZŘ).

Téměř celá povelová technika je dělaná pouze hlasem, nikoliv posunky. Tedy pokud je psovod zvyklý na národní zkušební řád, kde jsou posunky povoleny – jako plácání se o stehno, pohyby rukou, aj. tak bude potřebovat notnou dávku sebeovládání, aby tyhle posunky u obedience neprováděl. Protože co posunek, to bod dolů.

Každý cvik začíná a končí v základním postoji – povel „K noze!“. To znamená, že psovod stojí spatně, psa má po levé ruce, pes je k psovodovi pozorný a zpravidla vyhledává psovodův oční kontakt. Je dobré psa učit základní postoj vždy po skončení cviku, i když není u daného cviku vyžadován. Před začátkem zkoušky se rozhodčímu sděluje do jaké pozice se pes bude odkládat a jakým způsobem zalehává ve čtverci.

OBZ

První cvik je odložení psa ve skupině v sedě (povel: Sedni! a Zůstaň!) po dobu 30 sekund. Psovod v dohledu, od psa vzdálen 20 metrů.

Druhý cvik je chůze psa u nohy psovoda (povel: K noze!) je zde nezvyklá, protože se jde do kruhu, neboli psovod se psem opisuje pomyslnou kružnici.

Dalším cvikem, třetím, je odložení psa do lehu a nebo stoje za chůze (povel: K noze! a pak Stůj! nebo Lehni!).

Čtvrtým cvikem je přivolání psa (povel: Lehni! Ke mně! K noze!), pes se přivolává z polohy lehu na 20 metrů k psovodovi, po doběhnutí pes předsedá před psovoda a dostává povel pro zaujmutí základního postoje.

Pátý cvik je odložení psa do sedu za chůze (povel: K noze! Sedni!).

Šestý cvik je poměrně náročný a je to vysílání psa do čtverce (povel: Vpřed! Nebo Box! následně Lehni!) na 10 metrů, tento cvik lze dělat dvěma způsoby. První způsob je, že pes se vyšle do čtverce a v momentě, kdy pes vběhne do čtverce, psovod dává povel Lehni! Anebo pes je vyslán do čtverce, ve čtverci se pes zastaví na psovodův povel Stůj! a pak až je vydán druhý povel Lehni! pak pes teprve ulehá.

Sedmý cvik je ovladatelnost psa na dálku (povel: Lehni! Sedni!) psovod udělá krok před psa a pes mění polohy na místě dle toho, jak psovod velí. U tohoto cviku je posunek povolen.

Další cvik, v pořadí osmý, je držení aportu dřevěného (povel: Drž! Pust!). Psovod udělá krok před psa, podá psovi aport, který pes drží 10 sekund, aport psovod odebere a zařadí se zpátky k psovi.

Předposledním cvikem je skok přes překážku (povel: Sedni! Ke mně! K noze!). Pes je posazen před překážku cca 2 metry, psovod je na druhé straně překážky, stejně daleko, směrem ke psu. Psovod dává povel, pes překoná překážku, předsedá před psovoda a pak zaujímá základní postoj.

Poslední cvik je vyslání psa okolo kuželu (povel: Okolo! K noze!), oběhnutí kuželu musí být těsné.

OB1

Začínáme odložením ve skupině v sedě (stejně jako u OBZ), akorát na dobu 1 minuty, psovod v dohledu 25 metrů od psa.

Druhý cvik je chůze psa u nohy psovoda, zde už je chůze dělaná stejně jako u NZŘ a MZŘ plus jsou přidány tři kroky vzad (couvání u nohy psovoda).

Třetí cvik je odložení psa do stoje za chůze (totéž co u OBZ).

Čtvrtý cvik je přivolání psa, stejné jako u OBZ, jen s tím rozdílem, že pes se přivolává na 25 metrů.

Pátý cvik je odložení psa za chůze do sedu anebo lehu, jako je tomu u OBZ.

Šestý cvik je odložení psa za chůze do stoje (povel: Stůj!).

Další cvik je vysílání psa do čtverce, tady již na 15 metrů.

Osmý cvik je aportování dřevěného aportu na 10 metrů, zde už v plném rozsahu jako u sportovní kynologie.

Devátý cvik je ovladatelnost psa na dálku, změna poloh je zde už na 5 metrů. Cviky jako skok přes překážku a obíhání kuželu jsou stejné jako u OBZ.

OB2

Jako obvykle se začíná odložením psa ve skupině, zde už v leže (povel: Lehni! Zůstaň!), odložení je na 2 minuty a psovod je v úkrytu.

Následuje druhý cvik, chůze psa u nohy psovoda se změnou poloh (povel: K noze! Stůj/Sedni/Lehni!), psovod jde se psem u nohy, steward říká polohu, psovod velí psovi kterou polohu má zaujmout a psovod pokračuje dál bez psa, následně se k psovi vrací a pokračují v chůzi dále.

Další cvik, třetí, je přivolání psa se zastavením (povel: Ke mně! Stůj! Ke mně! K noze!), pes se přivolává z 25-30 metrů.

Čtvrtý cvik je vyslání psa do čtverce (stejný jako u OBZ), jen s malou změnou, pes zalehne ve čtverci a psovod na pokyn stewarda jde ke čtverci, 2 metry od čtverce ho mine a jde zpátky na výchozí bod a v tu chvíli následuje povel pro psa (K noze!) a pes ze čtverce vybíhá a řadí se psovodovi k noze a společně jdou až dokud steward nezavelí stop.

Pátý cvik je směrový aport dřevěné činky na 5 metrů (povel: Vpravo! Vlevo! Aport!), pes je z výchozího bodu vyslán vpravo/vlevo pro činku, stejně jako u sportovní kynologie, jen s tím rozdílem, že pes se musí naučit rozeznávat pravou a levou stranu.

Šestý cvik je pachové rozlišování (povel: K noze! Hledej! Přines!), pes je vyslán k šesti ti dřevěným dřívkům, pouze jeden je označen pachem psovoda a právě ten má pes psovodovi přinést.

Další cvik je ovladatelnost psa na dálku, zde už na 10 metrů, změna poloh se střídá mezi sedni, lehni a vstaň. A poslední cvik OB2 je aport kovové činky přes překážku, což je totéž jako aport skokem u sportovní kynologie.

OB3

I OB3 začíná cvikem odložení psa ve skupině a má dvě části.

Část první je odložení psa v sedě, po dobu 2 minut, psovod je v úkrytu (mimo soutěžní prostor).

Druhá část je odložení psa v leže ve skupině po dobu 1 minuty a přivolání psa. Následuje druhý cvik a to je chůze u nohy se změnami tempa normálně/pomalu/rychle i směru, včetně couvání.

Třetí cvik je stejně jako u OB2 chůze u nohy se změnami poloh.

Čtvrtý cvik je přivolání psa se zastavením a zalehnutím na 30-35 metrů, tento cvik se shoduje se cvikem u OB2, akorát s tou změnou, že pes je přivolán, zastaven, přivolán a „zalehnut“ – povel Lehni! a opět přivolán.

Pátý cvik je vyslání psa do čtverce na 25 metrů přes kruh, což je asi největší změna. Pes je nejdříve vyslán do kruhu a až pak do čtverce a pak se jede podle zkoušky OB2.

Dalším cvikem je směrový aport, který je stejný jako v OB2, akorát na 10 metrů.

Sedmý cvik je vyslání okolo kuželu s překážkami – pes je vyslán okolo kuželu, před kuželem na povel zastaví, je vyslán vpravo/vlevo k dřevěnému aportu, který bere a běží k překážce, překoná ji a běží k psovodovi, kde předsedá i s aportem.

Další cvik je pachové rozlišování, stejné jako u OB2, s tím rozdílem, že se rozlišuje mezi 6-8 dřívky.

Devátý cvik, poslední, je ovladatelnost psa na dálku na 15 metrů, změna poloh na lehni/sedni/vstaň.

A je to! Jsme u konce. Teď už vám opravdu nic nebrání k tomu, vzít psa, najít výcvikáře pro obedienci a jít do toho po hlavě! Jen pamatujte, že zkušební řády se časem mění! Přejeme hodně štěstí!

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Obedience, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Vánoce jsou už téměř za dveřmi a pokud stále váháte nad tím, jaký dárek svým zvířecím miláčkům pořídit nebo jen hledáte inspiraci, tak jste na správném místě. Pomůžeme vám s výběrem, který udělá vašemu mazlíčkovi radost a věříme, že v některých případech roztrhá balící papír dříve než vy u svých dárků.

Dobroty a hračky pro pejsky

Rozhodně nesmíte minout nádherně vypadající, a hlavně limitovanou řadu hraček P.L.A.Y., která přináší odolné hračky pro psy. Díky zesílenému šití se jedná o ideální dárek pro každou tlamu. Pro jeho zdraví je také vhodné ke stravě přidávat zdravé a zcela přírodní oleje Fresh Valley pro zlepšení imunity a kvality srsti.

Pakliže chcete mít svého chlupáče pod dozorem i venku, jak na sněhu tak ve tmě, pořiďte mu LED světlo Orbiloc, díky kterému je pes viditelný až na vzdálenost 5 km.

Radost kočičkám

Ani vaše kočky nezůstanou o vánočních svátcích bez darů. Momentálním hitem jsou lahodné konzervy Wellness Core. Jedná se o jemné paštiky s vysokým obsahem masa. Podobnou chuťovou rozkoš zažijí také v případě, že ochutnají vynikající kapsičky Natural Trainer. A pokud chcete vašim mickám udělat skutečnou radost, tak můžete využít speciální ceny na kvalitní a bytelné škrabadlo Cat-Gato.

Laskominky pro ušáky a hlodavce

Nezapomínáme ani na hlodavce a králíky, kteří mohou pod stromečkem objevit takové dobroty, jako jsou sypané směsi, ovocné plátky, konopné granule či klasické granulky. Momentálně vše seženete od společnosti Furries, a to za fantastické ceny.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně vánočních tipů pro domácí mazlíčky, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Akvaristika, stejně jako jakákoliv jiná odnož chovatelství, není jen o péči o zvířátko. S akváriem si užijete nevšední zážitky, nahlédnete do vodního světa a necháte se fascinovat rozmanitostí tohoto života. Jako začínajícího akvaristu by vás mohly dostat tyto zajímavosti.

Otisk prstu a akvárko - co to má společného?

Každé akvárium je unikátní jako otisk prstu! V každé nádrži s vodou působí nespočet faktorů známých i doposud neobjevených. Díky tomu je někdy velmi komplikované i pro zkušeného akvaristu hned rozpoznat problém, který se v akváriu objeví a najít potřebnou rovnováhu. S trochou nadsázky tak můžeme akvaristovo hledání rovnováhy v akváriu popsat jako detektivní práci.

Akvária bez ryb = stylový bytový doplněk!

Akvaristika zahrnuje i rostlinná akvária, která jsou často úplně bez ryb. Existují různé tvary a velikosti - od maličkých například v zavařovací sklenici až po ta obrovská. V malých rostlinných akváriích je jen dno, rostlina a šneci, kteří likvidují řasy. Takové akvárium může mít opravdu každý a je to stylový doplněk do domácnosti.

Celkově akvária slouží jako úžasný bytový doplněk, a to navíc s relaxačním účinkem. Například pozorováním života v akváriu můžeme nahradit sledování televize. Akvárko může taky pomoci, jako zvlhčovač vzduchu v bytech/domech, kde je hodně suchý vzduch.

Spí rybičky?

Ano, ryby opravdu spí. I když nemohou zavřít oči, neznamená to, že nemohou odpočívat a spát. Některé ryby ve spánku leží na dně, či na nějakém bezpečném místě, bříškem dolů, dýchají pomalu. Pokud jste tiší a nevytváříte vibrace, rybka si vás "nevšimne" a spí spokojeně dále. Vyrušit rybu ze spánku je ale velmi snadné, protože i v přírodě musí být stále ve střehu.

Akvaristika = rozmanitost

Mnoho druhů akvarijních ryb se dnes, díky dlouhé tradici akvaristiky, chová v mnoha mutacích jak barevných, tak i tvarových. Velká rozmanitost mutací je například u bojovnice pestré. Zajímavé barvy a jejich kombinace má také závojnatka, skalára nebo tetra čtyřpruhá.

Asi nejčastější rybou, kterou chovají začátečníci, je bojovnice pestrá. Lidově zvaná jako betta bojovnice. Tento název je směsí latinského a českého odborného jména. Svou oblibu si získala díky svým barevným i tvarovým rozmanitostem a nenáročností. Nicméně je potřeba si uvědomit, že i chov "nenáročných" bett má svá specifika.

Vodní rostlina mimo vodu? Ano!

Některé z vodních rostlin dokáží růst i mimo vodu. V jejich přirozeném prostředí totiž voda občas klesá a tyto rostliny využívají tohoto času k vykvetení a vytvoření semen. Vodní rostlina rostoucí mimo vodu je v takzvané emerzní formě a někteří akvaristé pěstují vodní rostliny v emerzní formě jako koníček.

Řasy a řasokoule - je to rozdíl?

Řasa je velkým nepřítelem akvaristy. Kazí vzhled akvária a je signálem, že něco děláme špatně. To ale neplatí u řasokoule. Jde o řasu pomalého růstu, pěstovanou jako okrasnou vodní rostlinu, i když přísně vědecky vzato se o rostlinu nejedná. V přírodě si kulovitý tvar udržuje díky proudům, které jí otáčejí a je tak osvětlovaná ze všech stran rovnoměrně. Stejného vzhledu lze docílit i v akváriu. Jenom je potřeba ji pravidelně lehce pomačkat pod tekoucí vodou. Tak vlastně simulujeme pohyb v řece a zároveň ji tvarujeme. Řasokoule je řasou, která je pro svůj vzhled vítanou ozdobou akvária.

Ryby, které požírají řasy

Nejznámější rybou živící se řasou je ancistrus, česky zvaný krunýřovec. Jedním z největších spásačů řas je pak krunýřovec jednopruhý, pro kterého je řasa naprosto nezbytná.  Ale druhů, které si rády smlsnou na řase, je mnohem více. Například čichavec líbající, který nejen k tomu má speciálně upravenou tlamu. Dobrým čističem je též parmička siamská, která si na jídelníček ráda přidá mnoho druhů řas. Řasou si také přilepšuje mečovka, která patří mezi živorodky. To je však pouze krátký výčet, do řasy si rádo kousne mnoho druhů ryb všežravých i býložravých. Pouze ryby s potřebou převážně masité stravy jsou ty, které řasu ujídají velmi málo, nebo vůbec.

Výhody umělé rostliny

Umělá rostlina vám v akváriu živou nikdy nenahradí. Kyslík vám v akváriu bude vyrábět jen pokrytá řasou. Má ale své nesporné výhody a účely, ke kterým se moc dobře hodí a může živou rostlinu zastoupit, například při tření ryb, kdy je potřeba potěr izolovat. Je snazší vytáhnout z akvária plastovou rostlinu, než si otrhávat živou rostlinu, či ji vytahovat ze substrátu, což by mohlo způsobit nepříjemné poškození.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně akvarijních rybiček, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Nový trend ve výživě psů a koček – krmiva bez obilovin a s vysokým obsahem proteinů. Najdete je podle anglického označení "Grain free". Veterinářka poradí, pro koho se hodí, jaké jsou jejich výhody a na co si dát naopak pozor.

V posledních letech se stále více dostávají do popředí zájmu chovatelů krmiva bez obilovin a s vysokým obsahem proteinů. Jsou skutečně tak výhodná a univerzální? Obecně nelze říci, že by existoval jeden typ krmiva vhodný pro všechny jedince daného druhu. Zajisté i vysoce kvalitní krmiva s obsahem obilovin (pšenice, ovsa, rýže nebo kukuřice) mohou mít své výhody. Mezi ně jednoznačně patří nižší cena a v neposlední řadě vysoký obsah vlákniny, která pomáhá správnému zažívání a vyprazdňování a rovněž pocitu sytosti po nakrmení, může tedy napomáhat při hubnutí.

Obiloviny ovšem mohou u citlivých jedinců vyvolat alergické reakce (průjmy, zvracení nebo  nadýmání) a u těchto zvířat je zajisté dieta (při které se vyhneme této složce) doporučitelná.

V krmivech bez obilovin je navíc zdrojem sacharidů hrášek, brambory nebo například batáty, které jsou mnohem zdravější než pšenice nebo kukuřice a například pro štěňata jsou mnohem lépe stravitelná. Krmiva bez obilovin a s vysokým obsahem kvalitních proteinů z čerstvého masa jsou rovněž doporučitelná v období gravidity a kojení nebo například pro aktivní zvířata, kdy jsou nutriční nároky velmi vysoké. Některá jsou vhodná pro diabetiky, protože nezpůsobují takové kolísání v hladinách krevní glukózy. Velmi kvalitní "Grain free" krmivo pro kočky i psy, nabízí například značka Wellness Core.

Nevýhodou těchto krmiv bývá vyšší cena. Vhodná obvykle nejsou pro méně aktivní jednice, těm totiž hrozí možné nabírání na váze. Zcela není vyjasněna ani souvislost mezi onemocněním srdce a krmením striktně a jen krmivem bez obilovin.

Rozumným přístupem tedy dle mého názoru je, že nejlepším krmivem pro vašeho mazlíčka je krmivo s vyváženým poměrem vysoce kvalitních ingrediencí (čerstvého masa, omega-3- mastných kyselin, vitamínů a minerálů), bez přídavků průmyslově zpracovaných mouček, umělých dochucovadel a barviv.

Skupina VETINO zastřešuje síť veterinárních klinik a ordinací, které nabízí komplexní veterinární služby.

Pokud chcete mít aktuálních trendech ve výživě psů a koček, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.