Blog, Strana 6

Dlouhosrsté, krátkosrsté i holé. Velké i malé, protáhlé, či "kuličky". S různými oušky, čumáčky i očima.. a hlavně s jinou povahou! Zkrátka každá kočka je jiná. Naučte se poznávat základní plemena koček.

Britská kočka

Pokud hledáte kočku, která je vhodná pro chov v domácím prostředí a má klidnou povahu, nejlepší volbou je britská krátkosrstá kočka. Je považována za nejstarší britské plemeno, které pravděpodobně vzešlo z anglických ulic. „Britky“ mají kulatou hlavu, silnou postavu a velmi hustou plyšovou srst. Roste poměrně pomalu a dospívá zhruba ve věku tří let. Kočky dosahují hmotnosti až 5 kilogramů, kocouři mají dokonce až 7 kilogramů. Britská krátkosrstá kočka má až 300 různých barevných variant – například colorprint, chinchilla, tabby (známá „whiskas“ kočka), harlequin, aj.

Jsou ideálním plemenem na chov v bytě pro svou vyrovnanou a přátelskou povahu. Jedná se sice o nekomplikované plemeno, je však důležité kočce vytvořit rozmanité prostředí s možností škrábání, hraní, ukrývání či odpočívání. Jelikož kočky milují šplhání, nejlepší volbou je škrabací strom, který se rozkládá nejen do stran, ale i do patra.

Mainecoon (Mainská mývalí kočka)

Mainecoon je kočičí plemeno pocházející z Ameriky, konkrétně ze státu Maine. Je jedním z neoblíbenějších plemen na světě, a to díky její robustnosti a hravosti. O jejím původu existuje řada domněnek a jednou z nich je, že tato kočka je křížencem kočky a mývala – odtud její název. Svým vzhledem velmi připomíná norskou lesní kočku. Průměrná váha plemene je 8-12 kilogramů. Mají svalnaté tělo a dlouhé nohy. Tlapky jsou velké a kulaté s chomáčky chlupů, které mohou vyčnívat až 2 centimetry mezi prsty a neměly by se stříhat. Ocas je zpravidla stejně dlouhý jako tělo. Spolu s Norskou lesní, Ragdolla, Birmou je Mainská mývalí jednou z nejvhodnějších koček pro felinoterapii. (Terapie za pomoci kočky.)

Jedná se o velmi přátelská, společenská a mazlivá zvířata, která vyžadují mnoho pozornosti. Velice často si s vámi budou „povídat“, vydrží celý den mňoukat. Lze je chovat jako čistě domácí kočky, a proto jsou vhodné i pro zaměstnané osoby. Jsou to velice šikovní lovci, jsou inteligentní, aportují a mají rádi vodu.

Siamská kočka

Siamská kočka patří spolu s perskou k jednomu z nejstarších a nejznámějších plemen. Původem tato kočka pochází ze Siamu, což je dnešní Thajsko. Dříve byly chovány na královských dvorech jako symbol vlivu. Siamky jsou „poloviční albíni“ a jejich typické zbarvení je označováno za „seal-point“. Mají modré oči a středně velké tělo, které je však velmi pružné.

Jsou označovány jako psi mezi kočkami. Toto označení vzniklo proto, že tento druh kočky se nechá částečně vycvičit. Opět se jedná o velice společenské plemeno, které má potřebu se neustále projevovat. Mají velmi silné sociální cítění, a proto je vhodné ji chovat ve dvou. Mají vrozenou inteligenci a jsou dobromyslné. Milují teplo, a proto je nejčastěji najdete na topení či jiných teplých místech.

Perská kočka

Perská kočka patří mezi nejoblíbenější plemeno vůbec. Ačkoliv jsou nazývány perskými, nepocházejí z Orientu. Předkové nám dnes známých perských koček pocházejí z Ruska. Perská kočka je středně velká až velká a jejich hmotnost se pohybuje mezi 6 až 7 kilogramy. Mají krátké, ale silné nohy a velmi krátký nos, který působí, jako by se kočička mračila. Dalším typickým znakem je překrásná dlouhá srst.

Toto plemeno nijak neprahne po venkovním prostředí, a proto je vhodné do domácnosti. Jedná se o kočku klidné povahy, která miluje mazlení a tulení. Jelikož mají perské kočky opravdu dlouhou srst, je třeba si promyslet před pořízením, zda na péči o ni budeme mít dostatek času. Také je důležité podávat pastu, nebo kočičí trávu, která zabrání vzniku tzv. hairballů.

Ragdoll

Ragdoll neboli hadrová panenka láká svou nádhernou srstí, nezvyklou barvou a modrýma očima. Je to velmi mladé plemeno a jeho počátky sahají do 60. let 20. století. První chovatelkou byla Anna Baker z Kalifornie. Jde o středně velké plemeno se širokým hrudníkem a svalnatým tělem. Kočky váží průměrně 6,5 kilogramů a kocouři až 9,5 kilogramů. Od špičky nosu až po špičku ocasu mohou dosáhnout délky až 1,20 metru. U plemene ragdoll je obrovské množství barevných variant.

Jsou považovány za velice společenská zvířata. Jsou dobromyslné, mírumilovné a ochotné se učit. Doporučuje se mít k tomuto plemeni ještě alespoň jednoho dalšího kočičího kamaráda či kamarádku.

Bengálská kočka

Bengálská kočka nebo také „domácí tygr“ je velice oblíbené kočičí plemeno pro jeho aktivitu a divokou krev. Jde o plemeno vzniklé zkřížením kočky domácí s kočkou asijskou. Počátky šlechtění sahají do USA roku 1963, kdy Jean Mill (dříve známá jako Jean Sudgen) provedla první experimenty s křížením těchto dvou koček. Bengálky jsou pružné, atletické kočky, které váží až 7 kilogramů a na délku mívají až 70 centimetrů. Mají silné tělo, které nesou dlouhé a svalnaté nohy. Hlava je v porovnání s tělem poměrně malá. Oči jsou většinou zelené či modré barvy. Toto plemeno má mnoho barevných variant – například oranžová, zlatá, tmavě žlutá a písková.

Bengálky jsou velice aktivní a temperamentní zvířata. Jsou považovány za důvěřivé, pozorné, zvědavé, chytré, poslušné a přátelské. Kromě mazlení a běžného hraní se doporučuje práce s clickerem. Milují vodu a šplhání. Kvůli jejich časté dominanci není vhodné soužití s jinými teritoriálními kočkami. Neměla by však zůstávat sama – vhodnými společníky jsou perské nebo britské kočky.

Sphynx

Sphynx je nahatá kočka bez srsti, která je vhodná i pro osoby alergické na srst. Na povrchu má o 4 stupně vyšší teplotu, než ostatní kočky. Její původ sahá do Kanady (konkrétně do Ontaria), kde vznikla náhodnou přírodní mutací, kdy se narodilo koťátko bez srsti rodičům, kteří srst měli. Jelikož jejich přirozený maz těla nemůže zachycovat srst, musí se alespoň 1x týdně koupat. Hodně jedí, a proto je nutné, aby měly stálý přísun jídla. Jde o středně velkou kočku se svalnatým tělem. Průměrně se dožívají 15 let.

Velmi dobře se snáší s dětmi a jsou hravé, inteligentní, přítulné a důvěřivé. Vyžadují neustálou pozornost a jsou závislé na člověku. Doporučuje se pořídit k tomuto plemeni dalšího kočičího či psího kamaráda, jinak by mohly sphynx kočky propadat stresu a poruchám chování.

Ruská modrá kočka

Ruská modrá je jedno z nejinteligentnějších kočičích plemen. Jejich původ sahá do Ruska, konkrétně do přístavního města Archngelsk na severu Ruska. Nejsou vhodné do hlučných rodin s dětmi, spíše se doporučují bezdětné páry či rodiny se staršími dětmi, které se moc nestěhují. Jde o středně velkou kočku, vážící mezi 3 až 5 kilogramy. Má smaragdově zelené oči. Jakékoliv jiné zbarvení než klasické modrošedé je nežádoucí.

Jsou považovány za mírně aktivní plyšové kočky. Potřebují dostatek aktivit, jelikož milují výzvy a zábavu. K usměrnění tohoto typu kočky je vhodné používat clicker a mít cílený výcvik. Doporučuje se chov ve dvou a druhá kočka může být jiného plemene, jelikož ruská modrá je velmi přátelská a společenská.

Norská lesní kočka

Norská lesní se velice často zaměňuje s Mainskou mývalí kočkou. Rozdíl je však ve tvaru obličeje, který má norská lesní trojúhelníkového tvaru. Její původ sahá skutečně do Norska, díky čemuž má hustou a dlouhou srst. Dříve byly údajně společníky Vikingů. Vyvinula se zcela přirozeným výběrem svého prostředí a jedná se o jedno z mála „přírodních“ plemen. Její tělo je silné, má huňatý ocas a dlouhé nohy. Voděodolná svrchní část jejich srsti je lehce mastná a těžká, Jsou skvěle přizpůsobeny teplotám až minus 30 stupňů a silnému dešti. Kocouři váží až 8 kilogramů.

Mají nenáročnou povahu, jsou hravé, atletické a velmi vyrovnané, proto se hodí do rodin s dětmi. Nemají problém s ostatními kočkami, malými zvířaty či psy. Vzhledem ke své síle výborně skáče a šplhá. Není vhodné ji chovat jako jedináčka. Jejich srst vyžaduje vyčesávání alespoň jednou za týden.

Burmilla

Burmilla je jedním z posledních uznaných krátkosrstých plemen. Původní název těchto koček byl barmská činčila. Plemeno bylo vyšlechtěno roku 1981 ve Velké Británii zkřížením Perské činčily a Barmské kočky. Základní barvou je stříbřitě bílá. Má krátkou a hustou srst s bohatou podsadou a tato srst vyžaduje pravidelné vyčesávání. Jedním z hlavních znaků jsou velké, daleko od sebe umístěné zelené oči s modrým orámováním. Tělo je svalnaté, středně velké s delšíma zadníma nohama.

Jedná se o kočky vyrovnané a nejsou agresivní ve společnosti jiných koček. Jsou inteligentní, hravé, aktivní, trpělivé a velice přítulné. V mnoha ohledech připomíná psa a vytváří si velice úzký vztah se svým majitelem. Je učenlivá a schopná se naučit některé základní povely včetně aportování. Jsou vhodné do rodin s dětmi.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně různých druhů koček, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Trávíte celé dny v práci a váš mazlíček je sám doma? A když už si o víkendu můžete přispat, budí vás, protože jídlo přeci dostává v šest ráno a nevidí důvod, proč by to v sobotu a neděli mělo být jinak? Vyřešte to. Zlepšete jemu i sobě život chytrým pomocníkem, který vašeho chlupáče nakrmí na minutu přesně. Díky dávkovači porcí bude mít v misce pořád čerstvé granule a díky zabudované kameře se kdykoliv podíváte, co zrovna dělá.

Krmení do zásoby

Součástí dávkovače Tesla Smart Pet Feeder Camera je velká nádoba na granule s kapacitou 4 litry. Podle našich zkušeností tak mazlíčkům vydrží krmivo i několik dní, pokud tedy doma nemáte celou smečku. Do nádoby můžete připravit jakékoli granule až do velikosti 10 mm.

Mazlíčkům naplánujete oběd i svačinu

Pustí se váš chlupáč do granulí hned, co mu nasypete do misky? Abyste mu nemuseli ráno připravovat porci na celý den, rozdělíte ji díky dávkovači na více etap. Prostřednictvím mobilní aplikace, která je pro iOS i Android dostupná v češtině, pak vzdáleně naplánujete časy krmení i velikost porcí.

Dostatek energie i během výpadku proudu

Díky záložní baterii umístěné v základně krmítka, bude dávkovač fungovat i v případě výpadku proudu, takže se nemusíte bát, že by zvíře zůstalo o hladu. Baterie typu LR20(D) zvládnou pohánět dávkovač i několik dní. A až jim dojde šťáva, seženete nové v běžném hobbymarketu.

Chlupáče budete mít pod kontrolou

Chytrý dávkovač má v sobě zabudovanou HD kameru, prostřednictvím které se kdykoliv podíváte, co se kolem krmiče děje. Video ve vysokém rozlišení sledujete v aplikaci na mobilním telefonu. A díky reproduktoru můžete na psa nebo kočku dokonce i mluvit.

A pokud chcete sobě i vašim mazlíčkům zlepšit život ještě o trochu víc, pořiďte si ještě:

• UV fontánu, která vašemu mazlíčkovi zajistí vždy dostatek čerstvé a čisté vody i v době, kdy nejste doma. Fontána funguje plně automaticky, ale pohodlně ji nastavíte i na dálku prostřednictvím mobilní aplikace.
• Laserový paprsek, který vaší kočce zajistí zábavu, když si doma nemá s kým hrát. Laser nabízí tři rozdílné trajektorie a tři rozdílné režimy, které poskytují dostatečně velkou variabilitu.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně moderních trendů u domácích mazlíčků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Užít si prázdniny se svým psím parťákem, proč ne. Jen je třeba na cestu připravit nejen sebe, ale i psa. Jak tedy na to? Ty nejlepší tipy pro cestování nám svěřil cestovatel Slávek Král, který má procestováno 84 zemí světa a z toho 27 i se svou fenkou Corey.

První a základní rada zní:

Poznej svého psa

Vědět co mu vadí a s čím je v pohodě je základ. Když už jste sehraná dvojka, ještě se vyplatí vzít na vědomí:

• že žádný pes nemá rád vedro, v tropickém počasí je pak potřeba s sebou nosit vodu pro oba.
• že je lepší s ním vyraz do hor než k moři.
• že přes hranice některých států nelze převážet granule, protože granule jsou maso a maso se převážet nesmí. Je-li pes zvyklí na své granule – může to být problém. Z toho důvodu je dobré, aby při krmení jinými granulemi byl pes v klidu. Barfování jde, ale bude to náročnější.
• že některé rasy nesmí za hranice – týká se to především bojových plemen, takže prověřte i tento aspekt.
• že pro cestování se psem je nevhodná Asii. Cestovat se psem zde lze, ale je to náročnější.
• že pro cestování je lepší psí pas než očkovací průkaz. Ideální je mít s sebou oboje.
• že některé země vyžadují serologické vyšetření a zařízení tohoto vyšetření trvá přes měsíc.
• že létání je pro psa stresující. Vlak, auto nebo ideálně karavan je daleko lepší.
• že v České republice může pes do vlaku, autobusu, MHD, taxi, restaurace, obchodního centra, hotelu, kempu, na pláž i do národního parku. V zahraničí to tak ale být nemusí. Toto je dobré prověřit si před cestou.
• že je dobré cestování se svým psem probrat s veterinářem a poradit se na facebooku .. pak si to stejně udělej po svém! Ten pes to zvládne a bude to milovat!

Covid cestování, hlavně do zahraničí, hodně zkomplikoval, ale i u nás doma je co objevovat. „Mohu vřele doporučit cestování po České republice. Během posledního roku jsem s Corey projel velkou část. Momentálně pořádám společné psí výlety a srazy. Najdete nás na facebooku ve skupině: Cestování se psem – SirFogg,“ uzavírá cestovatel Slávek Král.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně cestování s domácími mazlíčky, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Jak si užít prázdniny společně se svým psím parťákem? Klidně na cestách! Psi většinou snáší změny prostředí i cestování lépe než kočky. Poskytněte jim při cestování komfort a bezpečí.

Před plánováním jakékoliv cesty je rozumné zvážit možnosti vašeho parťáka. Kočky většinou nenesou změny prostředí moc dobře. Najdeme však i výjimky.

Oblíbené hračky s sebou, prosím

Při cestování potřebuje váš chlupáč více pozornosti než v domácím prostředím, protože se pro něj stáváte jednou z mála jistot. Pro delší dovolené se vyplatí vzít pejskovi jeho pelíšek a oblíbené hračky.

Ideální čas na více pamlsků!

Období dovolené rozhodně není vhodným časem pro změnu krmiva. Přidat naopak můžeme s pamlsky, protože pes ocení energii navíc při dlouhých túrách. Důležitý je i stálý přístup k vodě. Pro tento účel skvěle slouží cestovní lahve, které jsou uzpůsobeny tak, aby se z nich pes mohl i napít.

Bezpečnost především

Při cestování autem se vyplatí myslet na bezpečnost. Pes volně se pohybující autem může být nebezpečím pro všechny pasažéry. Pokud se vám nelíbí představa psa vzadu v kufru odděleného od ostatních pevnou sítí, nebo klecí, zvolte psí bezpečnostní pás. Ten ochrání jak psa, tak vás. Pokud psovi bývá v autě nevolno, nekrmte ho před cestou příliš a proberte s vaším veterinářem možnosti, jak zklidnit jeho žaludek.

Myslete i na to, že chlupáči potřebují častější přestávky na venčení než my.

Aby se nikdy a nikde neztratil

Od ledna roku 2020 platí povinnost mít psa označeného mikročipem, který v případě ztráty usnadní dohledání majitele. Ale pozor, psa nestačí jen očipovat, je třeba ho i přihlásit do registru. Přesto je dobré přidat na obojek psí známku s adresou a aktuálním telefonním číslem i s českou předvolbou (+420).

Cestovní pas a další povinnosti

• Identifikace – od veterináře mikročipem splňujícím normy pro čtecí zařízení: ISO 11784 a ISO 11785.
• Očkování – povinné je proti vzteklině.
• Pas – vystavuje veterinář. Cena za vystavení pasu pro zvíře se pohybuje kolem 500 Kč.

TIP: Stejně jako si při balení na dovolenou odškrtáváte svůj vlastní cestovní seznam, udělejte to samé i s vybavením pro svého mazlíčka - snížíte tím riziko, že na něco zapomente.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně cestování s mazlíčkem, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Víkendový pátý ročník akce Psí den s Prahou 13 se vydařil! Jako hrdý generální partner této akce chceme ještě jednou moc poděkovat organizátorům, speciálně Karolíně Hájkové a také jejímu tatínkovi panu Janu Hájkovi. Jsme také moc vděční, že počasí nebylo pod psa a účast jak na závodech, tak na samotném psím dnu byla více než hojná. Se zatajeným dechem jsme sledovali psí dostihy i skoky do výšky a pak s radostí předávali ceny a poháry vítězům.

Návštěvou jak samotné akce, tak přímo našeho stánku nás poctila i řada celebrit, které s sebou často přivedly právě své psí parťáky. Mnozí z nich s nimi dokonce vyzkoušeli náš psí závod v pojídání pamlsků na čas.

Měli jsme radost, když Heidi Janků a její milý knírač Eda vyzkoušeli náš závod v jedení pamlsků, i když čas to rozhodně nebyl vítězný, pamlsky byly zodpovědně vyluxovány během 12 vteřin. Matěj Ruppert z Monkey Business dorazil s celou rodinou. Houslista Pavel Šporcl přišel s dcerami i psími hlídači. Václav Kopta s manželkou Simonou Vrbickou přišli i se svou milou labradorkou Amálkou, která celou dobu vrtěla ocasem a ráda se nechala hladit. David Kraus pak přivedl svou kontinentální buldočici Evelínu, která po fyzické aktivitě v horkém dnu ocenila především misku s vodou.

Těžké bylo věřit vlastním očím, když  stafordširský bulteriér Tonda zvládl roztlačit naše auto, navíc naložené třemi dětmi a naší řidičkou!

Velmi nás také potěšila nadšená reakce útulků Miniazyl Voříškov, Dočasky De De, Dogpoint a Depozitum Beruška, které byly spokojené s vybranými částkami i množstvím hmotných darů, které se podařilo během dne vybrat.

Ještě jednou moc děkujeme! Tým PetCenter

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Psího dne, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Zdá se vám, že se váš pejsek povážlivě zakulacuje? Pak je nejvyšší čas zvednout ho z gauče a upravit stravu. Jenže jak? Bude stačit jen pohyb a případně kolik ho můžeme zařadit do denního režimu?

Zhruba 30 % psů trápí nadváha. Za tu pak může vždy jedině páníček. Právě on jediný je také ten, který s tím může něco dělat. V čem je vlastně problém? Zjednodušeně řečeno, pejsek přijímá více energie, než jí vydává.  Tento nepoměr je potřeba vyrovnat. Dalšími faktory, které mohou hrát roli v tloustnutí, psa jsou věk plemeno, psychický stav, hormonální nevyváženost, nemoci, životní styl a genetické predispozice. Má váš pes přímo veterinářem diagnostikovanou nemoc? Pak doporučujeme ideální sport i stravu probrat s veterinářem.

Jak poznat, že by pejsek měl zhubnout?

Existuje několik způsobů, jak zkontrolovat, jestli váš pes nemá nadváhu. Pokud již nemůžete nahmatat žebra, tak je to docela jisté znamení, že pamlsků bylo příliš. Při zvyšující se váze je pak také možné sledovat postupně klesající břicho psa. Každé plemeno je však trochu jiné, určitě se vyplatí sledovat předepsanou váhu pro plemeno vašeho psa.

Jak zhubnout?

Je pejsek vybíravý a máte strach, že by se snadno neadaptoval na nové granule, které jsou méně kalorické? Pak zkuste snížit krmnou dávku asi o 20 %. Pamlsky můžete vynechat úplně. Pokud jste však oba zvyklí na odměny, sáhněte po nejméně kalorické variantě. Skvělé může být například sušené maso, které je připravené v malých kouscích.  Skvělým tipem jsou sušené plíce od značky Vetamix. Nejdůležitější je však pravidelný pohyb, bez něj bude pes nejen tloustnout, ale bude také znuděný a nešťastný. Ideální jsou pravidelné delší procházky. Doma zase můžete zvládnout aportování a společné hry. Skvělé může být například přetahování.

Pokud se pejsek projedl až k obezitě, určitě bude nejlepší sáhnout po granulích s označením Light, tedy méně kalorických granulích. Také u tohoto typu krmiva je však nutné dodržovat předepsanou dávku. Tu najdete na každém balení, případně si nechte poradit na našich prodejnách.

Extrémy raději vynecháme

Pravidelný pohyb je skvělý, ale nutit vašeho "gaučáka" k běžeckým výkonům a náročným dlouhým aktivitám není dobrý nápad. Pes s nadváhou má problémy s pohybem, především kvůli zatížení kloubů i orgánů. S postupným  hubnutím můžete náročnost pohybu adekvátně zvyšovat, ale nikdy psa nepřetěžujte.

Pozor taky na nepravidelné výkyvy při aktivitě. Když například každý víkend svého psa "k smrti" utaháte na horské túře a pak s ním v týdnu jdete jen na krátkou procházku, nedělá mu to moc dobře. Stejně tak jestli jediná aktivita, kterou pejsek  venku dělá je aportování, tak jej jednostranně zatěžujeme.

Rozhodli jste se venčit, když jedete na kole? Pak je potřeba mít dlouhé vodítko. Psi, kteří jsou nuceni běžet natěsno vedle kola musí neustále nejen běžet, ale současně se vyhýbat kolu, což rozhodně není zdravá aktivita, kterou si pro svého mazlíčka přát.

Jestliže se vám stane, že to přeženete a pejsek se najednou odmítá zvednout z pelíšku, dopřejte mu odpočinek a suché teplo.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně psího hubnutí, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Někteří psi sníh milují, jiným – zejména těm s hustší a delší srstí – způsobuje problémy. Ano, mluvíme o sněhových koulích, které se tvoří na kožichu vašeho miláčka, a které mu mohou způsobit zdravotní problémy. Jak se jich zbavit a na co si přitom dát pozor vám poradí veterinářka Marie Kadeřávková.

Je mezi ohroženými plemeny i váš pes?

Sněhové koule trápí především plemena s jemnou polodlouhou či dlouho srstí (typicky například kokršpaněly). Nejčastěji je najdeme kolem tlamy, na hrudníku a v okolí uší. Velké koule mohou způsobovat problémy i v oblasti podpaží či jiných částí těla, kde dochází ke tření, stejně jako v oblasti uší, kde s ohledem na jemnou kůži mohou způsobit omrzliny. A co se týče tlapek, také pozor: sníh a drobné krystaly a zmrazky mohou poškozovat kůži především v meziprstí.

Prevence je základ

Jednou z variant je ostříhat dlouhou srst (především na tlapkách), čímž snížíte riziko tvorby sněhových koulí. U některých plemen se přímo doporučuje použít obleček a/nebo boty pro psy. Vždy ovšem musíme zvážit, je-li obleček vhodný právě pro našeho psa – třeba takový malamut, bernský salašnický pes nebo většinou nic takového nepotřebují. Při výběru materiálu samozřejmě sáhněte po takovém, který nenasákne vodou (mokrý obleček studí). Boty doporučuji vybrat nejen podle velikosti tlapek, ale hlavně nevsázet na domácí samovýrobu – takové podomácku vyrobené boty často způsobují odřeniny, zlomeniny drápků a jiné obtíže.

Jak se sněhových koulí zbavit, pokud už vznikly

Nejjednodušší je koule mechanicky rozbít (klidně i během procházky), následně doma omýt/rozpustit ve vlažné vodě a řádně tlapky vysušit. Poté je vhodné použít různé speciální přípravky na ošetření tlapek. Rozhodně nedoporučuji nechat psa si sníh olizovat! Důvodem je, že hlavně ve městech se sníh často solí, a posypová sůl může být toxická již v relativně malých dávkách (nehledě na to, že samotný sníh a led mohou způsobit trávicí obtíže vašeho pejska).

Teď víte vše, abyste věděli, co dělat, až se příště vydáte se svým pejskem na procházku ve sněhu. Přejeme příjemné zimní venčení! A nezapomeňte na oblíbené pamlsky.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně sněhových koulí, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

"Výstavy psů?  Proboha k čemu! Takovou zbytečnost nebudu nikdy absolvovat." To si asi někdy říkal každý chovatel. Než se najednou z výstav stane součást života vašeho psa i vás samotných. No a nakonec je to docela psina!

Samozřejmě se bavíme o psech s průkazem původu (pod FCI), kteří se jako jediní mohou zúčastňovat oficiálních výstav, ať už mezinárodních, národních, oblastních, krajských, speciálních či klubových. Psi bez průkazu původu a voříšci mají své "voříškyády" a neoficiální výstavy. Logicky, když si člověk pořizuje psa bez průkazu původu nebo voříška, tak moc nepředpokládá, že obíhání výstav k životu se psem bude potřebovat.

Jak to chodí na této společenské kynologické akci?

Na výstavách se setkávají majitelé čistokrevných psů (s průkazem původu), aby zde předvedli exteriér svého psa a porovnali se s jinými psy téhož plemene. Učiní tak před rozhodčím pro exteriér. Rozhodčí jsou buď odborníci na konkrétní plemeno nebo takzavní allroundeři, což jsou rozhodčí pro všechna plemena. Od rozhodčího pak vystavovatel obdrží odborný posudek o exteriérových kvalitách nebo nedostatcích svého psa. Jednotlivá ocenění (tituly) jsou pak pro většinu plemen důležitou součástí chovu, zvyšují hodnotu daného jedince a prestiž chovatelské stanice, potažmo chovatele. Jak jsem již psala, je to událost, která je pro návštěvníky i vystavovatele zážitkem. Zároveň jde o  jednu z možností, kde si poklábosit o daném plemenu a nebo si vyměnit poznatky kolem chovu. Pro psy i štěňata je to perfektní místo pro socializaci. Lze tu natrénovat pohyb mezi velkým množstvím psů i lidí, je zde i možnost si jít vyzkoušet samotný kruh.

Jaké organizace byste měli znát?

Oficiální výstavy v České Republice zastřešuje ČMKU (Českomoravská Kynologická unie). ČMKU vznikla (znovu vznikla, původní ČMKU byla známá již v 60 letech) v roce 1992.  Je to celorepubliková organizace, která zastřešuje kynologii na celém našem území a je řádným členem Mezinárodní kynologické organizace (FCI). To znamená, že vede plemenné knihy jednotlivých plemen, najdete zde seznam chovatelských stanic v ČR. Naleznete zde veškeré rozhodčí působících v ČR, jak pro výkon, tak pro exteriér a také veškeré šampionáty zadané v ČR na výstavách.

Mezinárodní kynologická organizace (FCI - Fédération Cynologique Internationale), byla založena roce 1911 v Belgii, 5 členskými zeměmi (Nizozemsko, Německé císařství, Francie, Belgie a Rakousko-Uhersko). V dnešní době FCI má 75 členských zemí a eviduje kolem 360 plemen psů. Každé plemeno psa má patronát v nějaké členské zemi. FCI pak má za úkol tento standard překládat a doplňovat. Díky plemenným standardům mohou rozhodčí hodnotit exteriér psa na výstavách.

Jak takové rozdělení vypadá? Například: Jugoslovenski Ovcarski Pas – Sarplaninac, Standard FCI č. 41 ze dne 3.10. 1980 (Šarplaninský pastevecký pes, FCI standard č. 41 (41 evidenční číslo standardu), patronát patří Srbsku/Makedonii).

Do jaké skupiny patří váš chlupáč?

FCI rozděluje plemena do 10 skupin. Tyto skupiny sdružují plemena stejných a podobných znaků nebo plemena dle využití. Nutno podotknout, že plemena a jejich zaměření se během let mění, a proto určitá zařazení plemen mohou člověku přijít nelogická.

Takto vypadá základní dělení:

• FCI I - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
• FCI II - Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
• FCI III - Teriéři
• FCI IV - Jezevčíci
• FCI V - Špicové a tzv. primitivní plemena
• FCI VI - Honiči a barváři
• FCI VII - Ohaři
• FCI VIII - Slídiči, retrívři a vodní psi
• FCI IX - Plemena společenská
• FCI X – Chrti

A speciální skupina NON FCI – sem patří plemena, která jsou prozatímně uznaná. Mají vystaven průkaz původu, mohou se zúčastňovat výstav, ale nemají nárok na titul CACIB (čekatelství mezinárodního šampiona krásy).

Výstavy jsou prostě psina. Osobně všem, kteří váhají nad určitým plemenem, radím, vezměte si tužku, papír a jděte na výstavu! Pokecejte s chovateli, ti vám jistě řeknou plusy a mínusy daného plemene a možná vám to rozhodování ulehčí. V dalším díle si povíme o titulech, které se na výstavách zadávají, a i o tom jaké druhy výstav vůbec v České republice máme.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně psích výstav, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.