Výchova a výcvik

Slovo enrichment nemusí být mezi majiteli psů příliš známé, ale jedná se o způsob, jak vašim domácím mazlíčkům napodobit (dopřát), co nejpřirozenější způsob, jakým žijí ve volné přírodě. Enrichment je způsob chování zvířat, který totiž zahrnuje jejich přirozené potřeby.

Enrichment se často využívá v zoologických zahradách, kdy se ošetřovatelé pokoušejí zvířatům nahradit jejich přirozené prostředí. Kupříkladu u goril se staví různé prolézačky a houpačky. U domácích mazlíčků jsou však také původní lovící schopnosti, které jim mohou v domácím prostředí chybět.

Psovitým mazlíčkům tak koluje v těle vlčí krev a lovecké instinkty. Občas je tedy potřeba, aby se více přiblížili dobám, kdy žili a aktivně lovili ve volné přírodě. Pokud totiž nemají dostatek podnětů a zábavy, které jsou jim přirozené, tak se zcela logicky nudí a může to vést až k ničení vybavení v domácnosti. V extrémnějších případech se může projevit separační úzkostí, pokud jsou od vás odloučení. U pejsků je potřeba jejich instinkty neustále stimulovat, aby byli spokojení.

Enrichment je tedy úzce spjat s aktivitami, které napodobují přirozené chování zvířat. Jde o to, aby se zvíře cítilo co nejvíce, jako ve volné přírodě. My se společně podíváme na jednotlivé aktivity, které mohou vést k tomu, aby se váš pes cítil plně stimulován.

Procházka venku

O psech je všeobecně známo, že mají mimořádný čich a ten využívají i ke zkoumání svého okolí. Nejlepší variantou je vzít psa do lesa, aby mohl očichávat pachy jiných zvířat a zkoumat okolní prostředí. Procházky přináší psům také duševní a fyzické obohacení, a hlavně také interakci s jinými psy.

Socializace

Socializaci jsme nakousli už v předchozím odstavci. Psi jsou velmi společenští tvorové, kteří chtějí a vytvářet sociální vazby. Pokud tedy má váš pes možnost se setkat s jinými chlupatými kamarády a hrát si s nimi nebo jiným způsobem s nimi komunikovat, tak bude doslova nejšťastnější na světě. Užijí si spolu hromad zábavy a navážou spolu báječné přátelství.

Pátrání po pamlscích

Psi doslova milují jakoukoliv formu pamlsků. Mnohdy by se pro ně doslova přetrhli. Lze toho využít během hraní. Budou očekávat už dopředu formu odměny. Stačí k tomu pouze pamlsky, které schováme kdekoliv v domácnosti a chlupatý kamarád se může těšit na odměnu, kterou si sám najde. Výborné jsou v tomto případě například pamlsky Fresh Valley, které můžete kdekoliv snadno schovat.

Aportování

Aportování je velice oblíbenou aktivitou u psů, neboť si u toho užívají společnost svého páníčka. Pes si tak cvičí pohybové dovednosti a zapojuje u toho své přirozené instinkty. K aportování jsou vhodné hračky, které u nás zakoupíte.

Hlavolamy

Ve chvíli, kdy je pes doma sám a my se mu nemůžeme věnovat nebo jej případně chceme pozorovat u aktivity, která mu trochu zamotá hlavu. K tomu jsou vhodné psí hlavolamy, které se plní pamlsky a mazlíček musí přijít na to, jak je dostat ven. Jde o dokonalou mentální stimulaci, neboť se pes musí snažit za pomoci svého mozku najít řešení v dané situaci. U hlavolamů se můžete setkat se slovem hersenwerk, kdy dochází k řešení hlavolamů. Cílem je, aby se pes dobře pobavil, ale aby nebyl hrou nijak vystresován nebo takzvaně znechucen.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Enrichmentu, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Pro mnohé páníčky je zcela nepředstavitelné, že by jejich mazlíček spal mimo postel. Jiní zase tvrdí, že s chlupáčem v posteli je pro ně spaní naprosto nepředstavitelné. My se dnes podíváme na to, jaká úskalí může spaní s mazlíčkem přinést a v čem může být naopak přínosné.

Obecně se dá říct, že pro domácí mazlíčky je spaní s jejich pány přínosné. Zvířata a páníčci pak spolu mají pevnější pouto a díky vzájemné společnosti získávají hormony štěstí. Mazlíček v posteli dospělého člověka není nijak významnou hrozbou. Na pozoru by se měly mít zejména osoby, které trpí astmatem nebo alergiemi. Pokud bychom chtěli psa nebo kočku nechat spát v posteli u malého dítěte, tak je třeba mazlíčka aktivně koupat a vyčesávat. U většího psa také hrozí, že by mohl malé dítě zalehnout.

Benefity společného spaní:

• Zlepšuje náladu.
• Posiluje imunitní systém.
• Snižuje stres a snižuje riziko úzkostných stavů.
• Utužuje se pouto mezi vámi a domácím mazlíčkem.

Negativa společného spaní:

• Může spouštět alergii.
• Může být zdrojem bakterií a parazitů.
• Občas vás může vyrušit ze spánku.
• Musíte častěji měnit povlečení.
• Častěji budete uklízet a vyčesávat srst.

A jak to máte vy ohledně spaní v posteli s vaším miláčkem?

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně spánku s vaším mazlíčkem, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Chcete mít doma skutečně krásné a designové akvárium, které je vhodné i pro úplné začátečníky? Právě za tímto účelem vznikla značka biOrb, která si dala za úkol vytvořit akvárium pro širokou veřejnost. Historie této značky se zrodila již v roce 1999. V roce 2015 se pak biOrb stal součástí skupiny Oase Group, která je známá pro svou jezírkovou techniku. Díky tomu došlo na velmi rychlý rozvoj a inovace.

Společnost biOrb tak za dobu svého působí prodala již více než milion kusů těchto designových skvostů do kanceláří a domácností. Tato akvária mají naprosto unikátní vlastnosti, které je činí jedinečnými a velmi vyhledávanými.

Čím jsou tedy akvária biOrb unikátní?

Mezi důležité prvky, kterými se mohou akvária biOrb pyšnit patří neotřelý design, komplexní systém filtrace, parádní dekorace a také špičkové LED osvětlení.

Design těchto akvárií jim dodává na originalitě a unikátnosti. Společnost biOrb se může pochlubit skutečně impozantními kousky, které změní vaše pracovní či domácí prostředí v naprostý unikát. Akvária biOrb se dají poznat skutečně na první pohled a jsou dostupná v 5 základních modelech s barevnými variantami.

Filtrace akvárií biOrb využívají speciálního třístupňového filtračního systému, který zahrnuje 3 druhy čištění.

• Biologické čištění – to probíhá za pomoci keramických médií společně se součinností bakterií. Biologická filtrace se děje v keramických médiích a důležité jsou pro ni 3 elementy – kyslík, čas a rybí odpad.
• Mechanické čištění – funguje za pomoci filtrační houbičky, která tvoří část filtrační náplně a pracuje jako sítko. Za pomoci výměny náplně odstraníme veškerý mechanický odpad. Rybí výkaly nebo potrava jsou vtaženy a následně zachyceny ve filtrační náplni.
• Chemické čistění – to zajišťují chemicky aktivní filtrační média. Těm se daří odstranit nečistoty a upravují tak tvrdost vody a zároveň její pH. Tato média svou účinnost ztrácí po čtyřech až šesti týdnech.

Společnost biOrb vám nabízí kromě samotného akvária také parádní dekorace, které udělají z vašeho mořského světa doslova dominantu vašeho prostoru. Povětšinou se do samotného středu zvolí ornament a okolo něj můžeme libovolně rozmístit rostliny, kameny, mušle a další ozdoby.

Další významnou složkou těchto akvárií je krásné LED osvětlení. Ta jsou dostupná ve dvou variantách. Buďto klasické LED osvětlení v bílé barvě nebo MCR osvětlení, které mají životnost až 50 000 hodin. Díky dálkovému ovladači je možné použít 16 barev. Kromě toho lze také použít úpravu samotné intenzity osvětlení. Speciálními režimy je pak možnost simulovat denní a noční nasvícení.

Věřte nám, že konečný výsledek bude stát skutečně za to a biOrb bude krásným dekorativním prvkem.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně akvárií biOrb, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Tento článek popisuje, jak se správně starat o svého nového miláčka v rodině a dodat mu dostatek komfortu, lásky a spokojenosti. Křeček bývá velmi oblíbenou volbou zejména v případě, že chcete mít v domácnosti nenáročného kamaráda, který je velmi vhodný k dětem.

Na co se zaměřit před pořízením křečka?

Křeček je od přírody samotář. Myslete tedy na to, že pokud se rozhodnete pro více jedinců, tak to může docházet k pravidelným pranicím, a to jak mezi samci, tak i samičkami. Křečci jsou hlodavci a mají velmi ostré zuby, proto počítejte s tím, že může dojít k poškození plastových nebo dřevěných prvků v kleci.

Tito malí chlupáči jsou velmi akčními zvířaty, a proto je potřeba vybavit klec dostatečným počtem prvků v podobě houpaček, prolézaček atd. Křečci potřebují dostatek podnětů, které by jim umožnili být stále aktivními. Jedná se o noční zvíře. Myslete tedy na to, že křečka musíte umístit na místo, kde vás v noci nebude tolik rušit.

Jednotlivé druhy křečků

Existuje přes 20 různých druhů křečků, kteří žijí po celém světě. Na našich prodejnách zakoupíte Křečíka zlatého (syrského) a křečíka džungarského.

Křečík zlatý je výrazně větší než křečík džungarský. Dosahuje délky až 20 cm a hmotností se přibližuje 150 gramům. Co se týče srsti, tak najdeme nejen krátkosrstého, ale i dlouhosrstého či s takzvanou rex srstí (zvlněného). Křečík džungarský je menší, neboť měří maximálně 12 centimetrů a hmotnost se pohybuje okolo 50 gramů. Mezi chovateli je tento druh nejoblíbenějším.

Potrava a krmení pro křečka

Nejlepší variantou, jak křečka správně krmit je zvolit vhodné již předpřipravené směsi, které najdete i u nás. Konkrétně jde o krmivo Furries jenž jim dodá správný poměr vitaminů a minerálů. Směsi obsahují různé druhy zrní či kousky sušeného ovoce a zeleniny. Správnou volbou jsou i granule, které s perfektním obsahem vlákniny, zeleniny a ovoce.

Chlupáči to na vás umí takzvaně dobře hrát. Křeček doslova „křečkuje“, což vede k tomu, že si hromadí zásoby jídla na později. K tomu mu slouží nejen úkryt v jeho domečku, ale také lícní torby, do nichž může část jídla schovat na později. Hlava se mu tak až ztrojnásobí. Torby svým názvem a vzhledem poněkud matou, neboť nejsou jen v oblasti lícní, ale mohou sahat až do oblasti pánevní. Potravinové biovaky se dokážou natáhnout téměř po délce celého těla.

Vyprazdňování torbiček je u křečků také zajímavou činností. Jelikož torby neobsahují žádné sliny, tak křeček z nich později potravu vyndá doslova netknutou. Podobnými torbami disponují například také veverky nebo ptakopyskové. Co se ale týče efektivity využití, tak křečci jsou v tomto ohledu doslova mistry.

Jak křečka ochočit?

Ochočení křečka není úplně snadné. Záleží v tomto případě na konkrétním jedinci. Některému to trvá skutečně chvilku a jiný se vám bude vzpouzet. Křeček si k vám nejprve musí vybudovat důvěru a teprve poté jej budete moci brát do rukou. Rozhodně na něj také pravidelně mluvte, aby se naučil rozeznat váš hlas od ostatních a zvyknul si na něj.

Křeček je velice plaché zvíře, takže se snažte dělat pouze pomalé pohyby při otevírání klece. Dobrým trikem, jak si získat jeho náklonost je přinést mu vždy nějakou oblíbenou pochutinu a tu mu vložit rukou do klece. Postupně si tak u malého chlupáče dojde k asociaci, že při otevírání klece dojde na odměnu. Nebo ponechejte křečka, aby si potravu vzal z vaší ruky. Pamatujte na to, že zvedání křečka je dobré ponechat až do poslední fáze, jinak se snadno vyděsí.

Fyzická zdatnost křečků a jejich zdraví

Pokud je křeček nemocný, tak je vždy dobré tento stav konzultovat s veterinářem. Nemocný křeček bývá apatický, nežere a mnohdy může být až agresivní. Ve chvíli, kdy se jej snažíte chytit, tak kouše. Veškeré tyto projevy indikují, že je křeček nemocný.

Mezi časté nemoci patří zejména střevní potíže – průjmy a nadýmání. Mohou být na vině také parazité. Křeček pak má doslova afektované stavy, kdy se dokáže škrábat až do krve. Veterinář v takovém případě předepíše vhodné kapky. Délka života je u těchto hlodavců podstatně menší než u člověka. Běžně se křečci dožívají od 2 do 4 let.

Klec

I přesto, že jde o poměrně malá zvířata, tak tito malí hlodavci dokážou denně ujít či naběhat až 9 kilometrů. Čím větší klec, tak tím lépe pro zvířátko. Chce to také zvolit optimální velikost mezer mezi pruty klece, aby křeček neutíkal. Vhodná šíře mezer je přibližně půl centimetru. Pro trpasličí křečky je minimální rozměr klece 60x40 centimetrů. Pro větší křečky by měla mít klec minimálně rozměry 80x50 centimetrů. Výška klece v tomto případě nehraje tak velkou roli, neboť nejde o zvířata, která by si libovala ve velkých výškách.

Podestýlka v kleci by měla dosahovat alespoň 15 centimetrů. Pakliže chceme mít křečky v akváriu nebo teráriu, tak musíme myslet na to, že jim musí do ubikace proudit čerstvý vzduch. Klec umístěte na klidné místo, kde není průvan nebo přímé sluneční světlo. Základním vybavením je miska, napáječka a domeček. Vhodné jsou i různé druhy hraček, tunely, písečné koupelny a zejména kolotoče.

Hračky a vybavení

Hračky a vybavení už jsme výše v tomto článku nakousli podobně jako křeček svou oblíbenou zeleninu. Nejdůležitějším prvkem je v tomto případě kolotoč. Ten by měl mít nejmenší průměr 20 centimetrů u trpasličích křečků. V případě větších jedinců je lepší zvolit minimální velikost kolotoče 28 centimetrů. V nabídce najdete plastové či chromové varianty. Důležité je, aby kolotoč neměl štěrbiny na běhací ploše nebo zakrytou přední část. V kolotoči bez mezer se nestane, že by došlo k zaklínění nebo přimáčknutí křečka.

Podestýlka

Podestýlka by měla být jemná, bez třísek a ostrých hran, aby nedráždila tlapky. Stelivo by mělo dobře pohlcovat pachy, bezprašné a být z přírodních materiálů. Stelivo lze promíchat se senem, čímž bude pro křečka atraktivnější a poslouží i ke stavbě hnízda nebo občasnému pojídání. Steliva by mělo být dostatečné množství, protože křečci rádi hrabou nebo kopou tunely. Podestýlku je potřeba každé dva měsíce vyměnit a pečlivě vymýt a dezinfikovat klec. Vybavení a hračky umývejte přibližně jednou za půl roku.

Zajímavosti o křečcích:

• Existuje okolo 20 druhů křečků. Největší z nich je křeček velký a dosahuje velikosti až 35 centimetrů. Tento druh žije na Madagaskaru.
• Název zvířete vychází z německého slova: hamstern, což znamená hromadit a jde o jeho oblíbenou zálibu.
• Křeček má zásobovací vaky na tvářích (torby), které mu umožňují si potravu uchovat na později. Může je však využít i k plavání, kdy je naplní vzduchem.
• Křeček si své teritorium značí podobně jako kočka. Otírá se o předměty a díky mazovým žlázám zanechává svůj pach. Křečkovi dopomáhají jeho výkaly a moč. Díky tomu se dokáže perfektně orientovat v daném prostoru.
• Nejdůležitějšími smysly pro křečka jsou čich, sluch a zrak. U lidí je to v opačném pořadí.
• Křeček je noční tvor, jelikož vstává se západem slunce a jde spát ve chvíli, kdy nastane východ. Ideálně si tak s křečkem hrajte večer a přes den jej nechte prospat.
• Křečci mají v oblibě hračky a rádi zkoumají terén kolem sebe.
• Křeček si vás umí zapamatovat a důvěřovat vám.
• Může se snadno vylekat, a tak je dobré, aby měl dostatek prostoru je schování se.
• Ideální je pro něj písková lázeň. V misce si tak odmastí svou srst.
• Rodí se slepí a v dospělosti pak vidí jen několik centimetrů před sebe. Tvar jejich očí jim však umožňuje vidět v zorném úhlu 110 stupňů.
• Samice dokáže rodit až 4x ročně. V jednom vrhu může mít až 13 mláďat a březí je po dobu 15-22 dní.
• Křeček je šťastný pokud má dostatek hraček a interaktivních prvků.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně křečků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Nadchází zimní období, kdy je třeba dbát nejen na teplo našich zvířecích miláčků, ale také na jejich bezpečnost. V těchto dnech slunce zapadá velmi brzy a mnohdy tak může majitel psa ztrácet přehled o tom, kde konkrétně se jeho chlupáč toulá. Řešením je světýlko Orbiloc, které se snadno přicvakne k psímu obojku.

Orbiloc jsou bezpečnostní světla pro psy, díky kterým jsou dobře vidět při zhoršených světelných podmínkách, ať už je mlha nebo úplná tma. Značka byla založena v roce 2009 dvěma nadšenci do psů a outdooru v Dánsku.

S Orbiloc se váš pejsek neztratí

Zakladatelé Anette a Jan věděli, že se tehdejší nabídka levných svítících obojků vyznačovala špatnou viditelností a krátkou životností, rozhodli se tedy přijít s inovací. Majitelé Orbilocu se mohou těšit z tříleté záruky. Vysoká kvalita produktů Orbiloc a skutečnost, že značka vyrábí většinu svých produktů ve vlastním výrobním závodě v dánském Aarhusu, dělá Orbiloc jedinečným.

Orbiloc lze připnout na obojek, postroj, vodítko nebo obleček. Tvoří velmi dobře viditelné světlo, které psovi nijak nevadí, ale přesto je jasně zřetelné pro kolemjdoucí a zejména řidiče. Světlo je viditelné až na 5 km, vodotěsné do hloubky 100 metrů a nárazuvzdorné až do síly 100 kg. Hravě si poradí i s extrémně nízkými a vysokými teplotami. Je zkrátka připravené i na dobrodružství v divočině!

Příjemný na nošení i jako krásný doplněk

A to nejlepší na konec. Orbiloc nemusíte nabíjet každý týden jako běžné svítící obojky. Vydrží nabitý několik měsíců a poté stačí pouze vyměnit baterie. Orbiloc nabízí 10 barevných provedení. Součástí balení je světlo, nastavitelný pásek a sada baterií.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně bezpečnosti psů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje mnoho mýtů a pověr o kočkách, které jsou často neopodstatněné nebo nepravdivé. Některé z nejběžnějších mýtů jsme tak vybrali a popíšeme si je zde:

Kočky škrábou nábytek, protože jsou nevychované nebo neposlušné:

Ve skutečnosti kočky škrábou nábytek, protože potřebují obrousit své drápky, aby si je udržely zdravé. Stačí jim však pořídit vhodné škrabadlo a máte po problémech.

Kočky nepotřebují péči a mohou žít samy:

Ve skutečnosti kočky potřebují péči a pozornost od svého páníčka, aby se cítily bezpečně a šťastně. Jde o rozšířený mýtus toho, že kočky jsou zcela samostatné, ale není tomu tak. Ačkoliv jsou samostatnější než psi, tak je třeba se jim dostatečně věnovat a zahrnovat je dostatečnou láskou.

Kočky jsou alergenní:

Někteří lidé mohou být alergičtí na kočky, ale to je spíše reakce na jejich srst nebo dokonce sliny než na kočky samotné.

Kočky jsou nevěrné:

Ve skutečnosti kočky nejsou schopné rozpoznat pojem věrnosti, takže představa o tom, že jsou svému majiteli nevěrné a rády se lísají jinde je poněkud mylná.

Kočky jsou nebezpečné pro děti:

Ve skutečnosti jsou kočky velmi milé a pozorné k dětem, pokud jsou správně socializovány a vychovány. Rozhodně nejde o žádné pomstychtivé predátory, kteří využijí každou příležitost k tomu, aby zaútočily.

Kočky jsou tichá zvířata:

Kočky mohou být tiché, ale také mohou mručet, vrnět, mňoukat nebo dokonce řvát. Záleží na jejich momentálním i mentálním rozpoložení, ale dokážou být poměrně hlučné, pokud k tomu mají důvod.

Je ale třeba mít na paměti to, že každá kočka je naprosto odlišná a nelze je tak snadno takzvaně házet do jednoho pytle. Toto byly nejčastější mýty o kočkách, které se běžně mezi lidmi šíří a mnohdy dost zbytečně.

Pokud chcete mít aktuální tipy a rady ohledně kočičích trendů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Rozhodli jste se pro pořízení pejska nebo kočičky? Máte dostatek času, místa i financí? Jste si jistí, že v domácnosti nikdo netrpí alergií? Pokud jste odpověděli na všechny otázky "ano" jste připraveni na pořízení domácího mazlíčka. Vybírejte v chovatelských stanicích nebo v útulku.

Výběr pejska nebo kočičky

Nejdříve byste si měli uvědomit, zda chcete určité plemeno, nebo budete rádi i za nějakého hezkého voříška. Vybírat byste měli podle vašich časových možností. Pokud nemáte dostatek volného času, není dobré si pořizovat pejska, který vyžaduje velkou dávku aktivity jako například československý vlčák, belgický ovčák, Jack Russell border kolie a podobně.

Při výběru kočičky se rozhodujte podobně. Některá plemena jsou pro jednoho pána, některá potřebují více zabavit a jiná jsou zase línější. Jestli však toužíte po určitém plemeni, měli byste zvíře pořídit z chovatelské stanice.

Možná si teď říkáte: "To je přece zbytečné, pořizovat zvíře z chovatelské stanice, když s ním nechci absolvovat výstavy." Toto je jeden z velkých omylů.

Chovatelská stanice

Koupí zvířete z registrované chovatelské stanice máte záruku plemene. V podstatě víte, jak bude pes nebo kočka vypadat, jaké má rodiče a v případě psa, jaký bude mít sportovní předpoklady.

Chcete si pořídit pejska konkrétního plemene? Vybírejte pejsky s průkazem původu a z prověřené chovatelské stanice.

Získáte tím i určitou záruku, že zvíře bude zdravé. Naprostá většina majitelů plemen musí před uchovněním provádět povinné testování na genetické vady a onemocnění. U psů je to většinou vyšetření na dysplazii kyčlí nebo loktů (dysplazie je porucha vývoje nebo růstu), vyšetření srdce, testy na mutaci MDR1 genu, luxace patelly ("vyskakující koleno") a mnoho dalších.

U koček je to většinou vyšetření srdce (zejména u Mainských mývalích koček se často objevuje vada srdce HCM – hypertofická kardiomyopatie), výjimkou není ani doložení potvrzení o platném očkování. Štěňata a koťata s chovatelských stanic musí být čipovaná nebo tetovaná, očkovaná a řádně zaregistrovaná s PP (průkaz původu).

Jak poznat kvalitní chovatelskou stanici?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, avšak obecným ukazatelem kvality jsou recenze na různých webech od majitelů, kteří zvíře z příslušné stanice vlastní.

Ovšem nejlepší je osobní návštěva. Při návštěvě byste měli mít možnost vidět oba rodiče – popřípadě matku, podmínky ve kterých mláďata žijí, jak jsou socializovaná i to, jestli jsou čistá a v dobré kondici.

Štěňata bez PP po rodičích s PP neexistují. Všechna mláďata z vrhu po rodičích s průkazem původu musí být řádně zaregistrována, proto nelze mít štěně či kotě bez průkazu původu po rodičích, kteří PP mají.

Mláďata s chovatelských stanic bývají o něco dražší, ale cenu dostatečně vyváží kvalita předků, rodičů, zdraví i dobrá socializace a péče. Mnohdy cena za prodej všech mláďat nepokryje náklady stanice na očkování, odčervení, kvalitní stravu, vystavení průkazů původu ani na nutné vyšetření.

Rodiče procházejí pečlivým výběrem, aby nevznikala příbuzenská plemenitba. Není výjimkou, že chovatelé jezdí se zvířaty i do zahraničí, aby vznikla kvalitní spojení rodičů. Feny či kočky většinou mají daný počet vrhů na časové období.

Pejsek nebo kočička z útulku?

Pokud nevyžadujete určitý vzhled, pracovní předpoklady nebo jiné specifické vlastnosti, které jsou charakteristické pro určité plemeno, pořiďte si zvířátko z útulku. Najdete zde (bohužel) velké množství opuštěných zvířat, která potřebují domov.  

Všechna zvířata v útulcích jsou zpravidla očkovaná, odčervená a ošetřená veterinářem. Pokud jsou dospělá, jsou i kastrovaná (kastrace je nejlepším opatřením před dalším množením).

Jaká zvířata jsou útulcích?

V útulcích najdete pejsky a kočičky všech věkových kategorií i velikostí. Nejlepší bude, když útulek několikrát navštívíte. Vyhlídnutého pejska můžete vzít na pár procházek a lépe ho tak poznat. Některá zvířata vyžadují (kvůli špatným zážitkům z minulosti) pozvolnější seznamování a trpělivý přístup. Neznamená to ale, že takový pes nemůže být vhodným a milým společníkem život.

Podmínky adopce

Naprostá většina útulků má v adopční smlouvě uvedenou podmínku kastrace. Kastrace ve vhodném věku zabraňuje zbytečnému množení, díky kterému jsou útulky plné. Předvybrat zvíře si můžete jak na stránkách útulků, tak na webových portálech, které pejsky z útulku a depozit inzerují.

Jak nenaletět množiteli?

Množitelem nazýváme každého "chovatele", který množí pouze za účelem výdělku a nebere ohledy ani na pravidla chovu, ani na potřeby zvířat.

Zvířata žijí v otřesných podmínkách, často někde ve sklepě bez přístupu ven, bez vody a řádného krmení. Tato zvířata slouží pouze jako předmět výdělku. Zvířata jsou připouštěna bez jakékoli korekce, feny a kočky neustále rodí mláďata bez možnosti na regeneraci a odpočinek po porodu. Zvířata bývají fyzicky oslabená, nemocná a ve špatném psychickém stavu.

Domácí množitelé

Za množitele lze označit i nezodpovědné majitele, kteří opakovaně (ne)chtěně dopustí nakrytí svých psů, aniž by zvažovali důsledky, které takové jednání může způsobit.

Stejně tak považuji za množitele takové majitele koček, kteří nechávají své kočky běhat po okolí a zároveň nezajistí jejich kastraci. Nekastrovaná kočka může mít koťata dvakrát do roka. Nelze se spoléhat na to, že "vždycky ta koťata někde udám" a nebo je "prostě utopím" - takové jednání je nepřípustné! Bezdůvodné usmrcení zvířete je trestný čin!

Nechtěná a opuštěná koťata bohužel často umírají na různá onemocnění, pod koly aut, vyhladověním nebo podchlazením.

Jak poznám množitele?

Na tuto otázku vám lehce odpovím. Většinou jsou to zvířata inzerovaná na různých inzertních stránkách na internetu. Nadpis inzerátu vám hodně napoví, stačí když je v něm napsáno "čistokrevný bez PP" - v tu chvíli byste měli dát od takového inzerátu ruce pryč! Dále se tito množitelé dají obecně určit podle toho, že mají na webu hodně inzerátů s různými plemeny psů i koček. A pozor, zvířata jsou leckdy nabízena za stejné nebo velmi podobné ceny jako zvířata z chovatelských stanic.  

Pokud se přece jen rozhodnete pro koupi zvířete bez průkazu původu (PP), měli byste být velice obezřetní už při prvním kontaktu s prodávajícím. Množitelé většinou nechtějí (nebo z nějakého důvodu nemohou) ukázat rodiče, případně vám štěně či kotě přivezou někam na parkoviště nebo benzinovou stanici, kde vám ho chtějí rovnou prodat.

Skutečně ušetříte?

Mláďata bývají v horším výživovém stavu a zapáchají. Ve většině případů jsou nemocná nebo mají vývojové vady. Je to tím, že množitelé neprovádějí žádně testy na nemoci a genetické vady. Otázka nepříbuznosti v rodové linii je také nijak netrápí.

Mnoho majitelů, kteří takto naletěli, nyní vlastní nemocná zvířata a trápí se s jejich léčbou. Hodně zvířat se také kvůli zdravotnímu stavu nedožije vyššího věku.

Zvířata jsou často nabízena k prodeji ve velmi nízkém věku, což ve vývoji zvířete způsobuje nejrůznější traumata a komplikace. Nejnižší hranice pro odstavení štěněte/kotěte od matky je až  ve věku 7 týdnů.  Ideální věk pro odstav a následný prodej je pak 8-10 týdnů.

Nenechte je trpět

Pamatujte tedy na to, že je lepší nepodporovat množitele, u kterých zvířata neskutečně trpí. Zvířátko si raději pořiďte z prověřené chovatelské stanice nebo z útulku.

Pokud nebudeme podporovat množitele, nebudou existovat. Kde není poptávka, není nabídka.

Pokud chcete mít aktuální informace o tom, kde pořídit psa nebo kočku, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Jedni je milují, jiní se jich štítí. I tak si ale potkani vydobyli své místo mezi domácími mazlíčky. Víte, jak se o ně správně starat?

Odkud se u nás potkan vzal?

Předkem dnešního laboratorního potkana je potkan divoký (Rattus norvegicus berkenhout), který se vyskytoval v Indii a Číně. Díky rozvoji lodní dopravy v 18. století se dostal k nám do Evropy a dnes je již vyskytuje po celé světě.

Albíni těchto potkanů se začali chovat pro zábavu a nakonec se díky mnoha vhodným vlastnostem začali využívat i laboratorně.

Dnes si laboratorní potkani našli cestu k našim srdcím a domovům. Je to díky jejich inteligenci a ochotě nám naslouchat. Říká se totiž, že potkani jsou opravdu jako malí pejsci – naučí se přijít na své jméno, poznají svého majitele a rádi se sním mazlí nebo si hrají. Existují i potkaní výstavy a dá se s nimi soutěžit i v agility. Někteří našli dokonce uplatnění v rattoterapii, což znamená, že pomáhají rehabilitovat lidi.      

Potkani jsou inteligentní a ochotni nám naslouchat. 

Co promyslet před pořízením

Pokud zvažujete pořízení potkana, ujasněte si nejdřív, zda bude u vás doma vítán. Zeptejte se rodiny, zda všichni členové domácnosti souhlasí s jeho pořízením a zda se v domácnosti nevyskytuje nějaká alergie. Často se stává, že se lidé zbavují potkánků, protože nezvládli jejich výchovu nebo se rodina postavila proti. Potkani potřebují, aby se jim člověk věnoval a nebyli dlouho sami. Jinak se mohou stát agresivními.

Potkan se v průměru dožívá 2-3 let, je nutné počítat i s relativně brzkým loučením. Na druhou stranu jsou to skvělí parťáci a co jedinec, to úplně jiná povaha.

Výběr potkana aneb ve dvou to jde líp

Potkan je společenské zvíře, proto je potřeba mu pořídit kamaráda stejného pohlaví, aby nestrádal. Potkani rádi spí schoulení k sobě, čistí si kožíšky a hrají si spolu.

Při výběru se rozhodněte, zda chcete spíše klidnějšího jedince – to bývají většinou leniví a mazliví samečci. Nebo naopak akční samičky, které neustále vymýšlejí nějaké lumpárny a chvíli neposedí.

Jak velkou klec?

Klec pro dva jedince by měla měřit minimálně 60 x 40 x 50 cm, samozřejmě čím větší, tím lepší. Pokud si nejste jisti, stačí se poradit na prodejně nebo kontaktovat přímo chovatele.

Proč zvolit raději klec a ne terárium? Mohou po ní šplhat a jde na ni zavěsit spousta prolézaček a hraček, které mají potkáni rádi. Terária nebývají vhodná také z důvodu špatného odvětrávání a hromadění čpavku z moči, který může potkanům po čase naleptat dýchací cesty, na které jsou velmi citliví.

Potkaní obydlí si připravte před pořízením zvířátka.

Potkaní obydlí si připravte předem a potkánka přineste až do hotového, abyste ho co nejméně stresovali. Klec neumisťujte do průvanu, ale ani na tmavé nevětrané místo.

Strava potkana

Potkan je všežravec, a proto potřebuje pestrou stravu. Podávejte mu speciální krmné směsi, přilepšit mu můžete i čerstvou zeleninou a ovocem. Potkana ale zbytečně nepřekrmujte a dávejte pozor na jeho váhu. Obezita by mu mohla působit zdravotní problémy.

V potkaní stravě nesmí chybět minerální kámen. Jako všem hlodavcům, i potkanům zuby celý život dorůstají, proto je potřebuje často obrušovat. S minerálním kamenem se i zabaví. Potkanům můžete přinést i větvičky z ovocných stromů, ale pozor na chemické postřiky!

Jako zpestření poslouží potkánkovi i speciální pamlsky nebo různě ochucené tyčinky. A samozřejmě nezapomeňte na dostatek čisté vody.

Nezapomínejte na dostatek čisté vody!

Zaujal vás potkan a zatoužili jste ho mít doma? Stavte se v některé z našich prodejen, kde vám pomůžeme vybrat vše potřebné.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně chovu potkanů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Největší králík na světě byl králík jménem Darius, který žil v Anglii. V roce 2010 byl oficiálně uznán Guinessovou knihou rekordů jako největší králík na světě, měřil 129 cm (3 stopy) na délku a vážil 19 kg (44 liber). Darius patřil do plemene králíků s názvem Continental Giant.

Darius měl také pořádný apetit. Denně spořádal dvě hlávky zelí, dvanáct mrkví a šest celých jablek. Obří králík svým vzrůstem překonal všechny dosavadní konkurenty. Protože však Guinessova kniha domácí mazlíčky podle váhy neposuzuje, byl nakonec hodnocen podle délky.

V roce 2011 byl však z výběhu ukraden a jeho osud zůstává bohužel neznámý.

Je důležité si uvědomit, že tak velký králík vyžaduje zvláštní péči a výživu. Je důležité, aby měl dostatečný prostor k pohybu a aby byl krmen kvalitní krmnou směsí pro králíky s dostatkem vlákniny a bílkovin. Je také důležité pečlivě sledovat jeho zdraví, protože velká velikost může způsobit některé zdravotní problémy.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně králíků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Canisterapie je laicky řečeno "léčba psem". Jak taková léčba vypadá? Kde všude pejsci pomáhají? Jaké vlastnosti by měl mít canisterapeutický pes?

Pokud chcete tento pojem popsat odborně, pak se jedná o metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa.

Pes a člověk při canisterapii tvoří „léčebný tým“.

Kde pejsci pomáhají

Pes a člověk při canisterapii tvoří „léčebný tým“, který pomáhá tam, kde je potřeba. Jsou to např. nemocnice, dětské domovy, domovy pro seniory apod. Pes je neuvěřitelně pozitivní zvíře. Umí rozdávat radost, potěšit oko a pohladit duši. Člověk se najednou v přítomnosti psa necítí tolik sám. Díky pejskům "padají bariéry“ – nemluvící klienti se rozmluví, ležící klienti se pohnou, pohladí psa, pejsek je potěší a rozesměje. Ne nadarmo se říká, že úsměv léčí.

Pes je neuvěřitelně pozitivní zvíře. Umí rozdávat radost, potěšit oko a pohladit duši. 

Malý i velký pes, pomáhají oba

Ke canisterapii se využívá různých plemen, psů s průkazem původu, ale i bez něj. Záleží na tom, na jaké klienty je canisterapie zaměřena. U seniorů se lépe osvědčili velcí psi. Pro některé klienty je snadnější hladit (případně i česat) většího psa. Pes může doprovázet klienta u invalidního vozíku, nebo i pokud je klient o berlích. Na procházce se klienti psa rádi drží (pes je motivuje k chůzi), házejí mu míček atd.

Naopak pro ležící klienty je vhodnější malý pes, který se stočí vedle klienta na posteli. Malý pes pochopitelně nezabere na lůžku tolik místa. V případě, že se o klienta více opře, není tak těžký jako velký pes. Další výhodou malého psa je, že je lépe manipulovatelný (na lůžko ho můžeme snadno vysadit a naopak), tím se eliminuje ohrožení ležícího pacienta, ke kterému by mohlo dojít váhou psa nebo jeho drápky.

Velký pes může klienta doprovázet u invalidního vozíku. 

Pes pro canisterapii

Pes, canisterapeut, by měl mít vyrovnanou, ideálně flegmatickou povahu, měl by být přátelský k lidem, komunikativní, ale zároveň pozorný, opatrný a dobře manipulovatelný. V žádném případě by neměl být bázlivý, lekavý a už vůbec ne agresivní.

Člověk pro canisterapii

Člověk, canisasistent, by měl mít zájem o složení zkoušky pro praktický výkon canisterapie – bez které canisterapii nelze provádět. Svého psa musí již od štěněte řádně socializovat a cvičit, protože pro výkon canisterapie je potřeba mít spolehlivě zvládnutou základní poslušnost. K důležitým vlastnostem canisasistenta patří empatie, přátelský přístup a trpělivost. V neposlední řadě by měl mít také alespoň základní povědomí o fyzioterapii a za každých okolností se snažit o maximálně profesionální přístup k pacientovi.

Terapie pro tělo i duši

Všechny druhy canisterapie jsou pro klienty velmi významné. Ať už je to relaxace, polohování, anebo jen motivace člověka jít svou cestu životem. Dost často canisterapeutický tým znamená pro klienta „rodinnou návštěvu“, kterou prožívá stejně emotivně jako návštěvu své vlastní rodiny. Canisterapie bývá dále využívána i jako pomocná forma dalších terapií. Mimo spolupráce s psychologem pracují canisterapeutické týmy také s logopedem, pedagogem nebo fyzioterapeutem.

U autistických klientů může pes (při dlouhodobém působení) plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím. Lze si tedy s klienty a lékaři stanovit „léčebný plán“ a dojít prostřednictvím canisterapie k cíli léčby.

Canisterapie rozvíjí jemnou i hrubou motoriku, pomáhá k rozvoji komunikace i dobré náladě. 

Canisterapie u klientů rozvíjí jemnou i hrubou motoriku, pomáhá k rozvoji verbální i nonverbální komunikace, dále pomáhá při nácviku paměti i koncentrace, rozvíjí citovou složku, sociální cítění a učí člověka být tak říkajíc „v pohodě“.

Nejčastější klienti pro canisterapii jsou lidé s tělesným postižením, s mentálním postižením, klienti v rehabilitaci či jinak nemocní. Canisterapie je tu také pro klienty, kteří trpí depresí nebo jinými psychickými poruchami. A nesmíme zapomenout na děti a lidi, kteří se jen cítí být opuštění. Canisterapie tak může být jak individuální, tak kolektivní záležitostí.

Canisterapie je poslání, které canisasistent i jeho parťák konají dle svého nejlepšího vědomí i svědomí.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Canisterapie, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.