30 000 tun kočkolitu za rok aneb ekologie pro kočku

#AUTOR-Kristýna P.#

Chová se vaše kočka ekologicky? Tuto otázku jste asi nečekali. Ať je vaše bytová kočka jakkoliv inteligentní, ekologie ji nejspíš moc nezajímá. Její životní styl přesto může mít velmi negativní dopad na životní prostředí. Ročně totiž jediná »číča« vyprodukuje až 100 kilo odpadu!

Myslet ekologicky je dnes už spíše normou, než výjimkou. Třídění odpadu je automatickým návykem a pro nákup chodíme s vlastní plátěnou taškou. Modní značky nám nabízejí ekologicky vyrobené látky, nakupujeme rádi potraviny, které jsou místní a nejlépe v bio kvalitě. Někteří lidé dokonce zvažují cestování letadlem kvůli uhlíkové stopě. Jenže ekologie se týká i našich mazlíčků. Podívejme se na ekologii podle koček.

Trochu kočičích počtů..

Jedna kočka potřebuje během měsíce asi 10 až 20 kilogramů kočkolitu. Za rok tedy minimálně 100 kilo kočkolitu na jedinou kočku v domácnosti. Když tím nejstřízlivějším odhadem řekneme, že v ČR žije asi 1 milion koček. Z toho víme, že minimálně polovina jich žije v domácnosti. Některé si užívají i venčení venku a kočkolit je v záchodku je spíš pojistka. Řekněme si tedy velmi střízlivě, že může jít o 300 tisíc koček žijících téměř výhradně uvnitř. Dostaneme se tak k 30 tisícům tun kočkolitu za rok jen v České republice. Pro lepší představu jde o 1 300 kamionů použitého kočkolitu, který musí nutně někde skončit. Ideální jsou v tomto ohledu kočkolity, které jsou z přírodního jílu. (Materiál jako bentonit je pak zase vulkanický popel.) K těmto patří například kočkolity Biokat´s. Přírodní materiály se totiž zcela rozloží. Netrvá to přitom roky, ani měsíce, rozložení proběhne v řádu týdnů či dokonce dnů, než se tvrdá hrudka jílu rozpustí. Tyto kočkolity mohou bez problému do komunálního odpadu.

Na ekologičnost kočkolitů se však můžeme podívat i jinou optikou. Důležitá je i ekologičnost výroby. Trendem je samozřejmě snižování emisí. Najdou se ale i opravdu chytrá řešení. Dalším bodem ke zvážení může být to, jaké má těžba dopady přímo na krajinu kde se materiál získává.  Pokud jde například o jílové podestýlky, těží se velmi šetrně a místo těžby se ve finále nenechá ležet ladem, ale zpátky se osadí zelení tak, aby po ní nezůstalo ani památky. Dalším faktorem je doprava, když nemusíme podestýlku dopravovat přes půlku světa, uhlíková stopa je podstatně menší. Tady tedy vítězí podestýlky Cat's Best, které se vyrábí v Německu) Některé společnosti se pak soustředí na balení, je totiž trendem měnit balení do plastu za to papírové. Jenže v případě, že se papírovým balíkům trhají uši a lidé tak raději sáhnou po menším balení, pro které si zajedou častěji, je to opět ke zvážení.


Pokud chcete mít aktuální informace ohledně kočičích podestýlek, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.